dobírka
[dobiːrka]
(2. j. -rky, 2. mn. -rek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
částka zaplacená za zásilku při jejím převzetí od pošty, doručovatelské služby, která částku převede na účet odesílatele • takový způsob platby:
Dobírka činí 150 Kč.
Zboží posíláme / zasíláme na dobírku.
V e-shopu můžete zaplatit dobírkou, převodem nebo kartou.
2.
zásilka, která se vydá adresátovi až po jejím zaplacení:
vyzvednout si dobírku na poště
Zboží přijde dobírkou.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dobiːrka]
(2. j. -rky, 2. mn. -rek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
částka zaplacená za zásilku při jejím převzetí od pošty, doručovatelské služby, která částku převede na účet odesílatele • takový způsob platby:
Dobírka činí 150 Kč.
Zboží posíláme / zasíláme na dobírku.
V e-shopu můžete zaplatit dobírkou, převodem nebo kartou.
2.
zásilka, která se vydá adresátovi až po jejím zaplacení:
vyzvednout si dobírku na poště
Zboží přijde dobírkou.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)