Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

dívat se
[ďiːvat se]
(3. j. dívá se, rozk. dívej se, čin. díval se, podst. jm. dívání (se))
sloveso nedokonavé
1. (kdo se dívá {kam; odkud; na koho, na co; čím; jak…})
zrakem vnímat, sledovat, hledět:

pozorně / upřeně se dívat
dívat se dolů / kolem sebe / před sebe
dívat se do stropu
dívat se z okna na ulici
dívat se na televizi
sledovat televizní pořady
dívat se dalekohledem
Znuděně se díval po okolí.
Nedívej se na mě.
S radostí se dívala, jak mu chutná.

2. (kdo se dívá po čem, po kom)
snažit se zprav. s úsilím, delší dobu něco nebo někoho najít, získat:

dívat se po dárcích
Začala se dívat po nové práci.
Díval se po starších autech.
Klub se dívá po hráčích do základní sestavy.
Když nakupuje, dívá se po slevách.

3. (kdo se dívá na co, na koho jak)
podrobovat posouzení, hodnocení, posuzovat, hodnotit, nahlížet:

dívat se na věci z nadhledu
Odborníci se na jeho práci dívají kriticky.
Každý má právo se na to dívat jinak.
Na všechno se dívá s humorem.
Dokáže se na problém dívat z různých hledisek.
Je třeba, aby se učitel nedíval na děti jako třídu, ale na jednotlivé osobnosti. 


[dívat se / koukat se ap.] na někoho / něco skrz prsty
přehlížet a podceňovat někoho, něco, nadřazovat se nad někoho, pohrdat někým, něčím

→ doklady v korpusu
dívat se do prázdna
nepřítomně se dívat před sebe a nevnímat okolí

dívat se do země
mít sklopenou hlavu, mlčky se dívat dolů a projevovat rozpaky, stud, nervozitu, popř. zatvrzelé odmítání

→ doklady v korpusu
dívat se na něco / někoho jinýma / novýma očima
chápat, posuzovat, hodnotit něco nebo někoho odlišně, jinak než dříve (často zkušeněji, poučeněji)

→ doklady v korpusu
dívat se na něco černými brýlemi
vidět, hodnotit ap. něco jako horší, než odpovídá realitě, příliš pesimisticky, skepticky:

Když máme špatnou náladu, tak se na svět díváme černými brýlemi.
dívat se na něco očima někoho dívat se na něco něčíma očima
posuzovat něco z hlediska někoho jiného a jinak, vciťovat se do uvažování někoho jiného

→ doklady v korpusu
dívat se na něco růžovými brýlemi
vidět, hodnotit ap. něco jako lepší, než odpovídá realitě, příliš optimisticky, důvěřivě ap.:

Zamilovaní se na druhého dívají růžovými brýlemi.
Je naivní dívat se na svět růžovými brýlemi, nevidět věci takové, jaké jsou.

→ doklady v korpusu
dívat se (na někoho / něco) s otevřenou pusou expresivní dívat se (na někoho / něco) s otevřenými ústy expresivní
dívat se (na někoho, na něco) překvapeně • velmi se (někomu, něčemu) divit

→ doklady v korpusu
dívat se na někoho / něco svrchu / spatra
povyšovat se nad někoho nebo něco, odsuzovat někoho nebo něco

→ doklady v korpusu
dívat se na někoho divně
pohlížet na někoho s nedůvěrou, podezřívavě • pohlížet na někoho jako na výstředníka

→ doklady v korpusu
dívat se na to / něco střízlivě dívat se na to / něco střízlivýma očima
posuzovat něco realisticky, objektivně a odpovědně

→ doklady v korpusu
dívat se (někomu) pod pokličku
odhalovat skryté věci, souvislosti ap., které nejsou na první pohled zjevné, patrné, všímat si běžně nezveřejňovaných postupů, fungování něčeho, někoho

→ doklady v korpusu
dívat se zpříma
pohledem projevovat duševní přímost, otevřenost, popř. nebojácnost, poctivost a důstojnost

→ doklady v korpusu

dívávat se
[ďiːvaːvat se]
(3. j. -vává se, čin. -vával se)
sloveso nedokonavé
opakovací
k 1
Kdysi jsem se dívával na televizi častěji než nyní.
Vzpomínám si, jak se po ní dívával, ať šla kamkoli.


Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)