dobrovolnictví
[dobrovolňɪctviː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
činnost vykonávaná bez nátlaku, donucení, z vlastní vůle, na základě vlastního přesvědčení a zprav. bez nároku na odměnu:
Věnuje se dobrovolnictví.
Celá akce je založená na dobrovolnictví.
Nejvíce mne zajímá dobrovolnictví se zaměřením na ochranu životního prostředí.
Zájemci o dobrovolnictví se mohou hlásit v kanceláři.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dobrovolňɪctviː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
činnost vykonávaná bez nátlaku, donucení, z vlastní vůle, na základě vlastního přesvědčení a zprav. bez nároku na odměnu:
Věnuje se dobrovolnictví.
Celá akce je založená na dobrovolnictví.
Nejvíce mne zajímá dobrovolnictví se zaměřením na ochranu životního prostředí.
Zájemci o dobrovolnictví se mohou hlásit v kanceláři.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)