dobromyslně
[dobromɪslňe]
(2. st. -něji)
příslovce
charakteristicky pro dobromyslné, vlídné, laskavé jednání, chování syn. dobrosrdečně:
dobromyslně se usmívat
Kvůli přízvuku si z něj jeho děti občas dobromyslně utahují.
Opět pokrčil rameny, tentokrát trochu dobromyslněji.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dobromɪslňe]
(2. st. -něji)
příslovce
charakteristicky pro dobromyslné, vlídné, laskavé jednání, chování syn. dobrosrdečně:
dobromyslně se usmívat
Kvůli přízvuku si z něj jeho děti občas dobromyslně utahují.
Opět pokrčil rameny, tentokrát trochu dobromyslněji.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)