dobrosrdečný
[dobrosrdečniː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
který je vlídný, laskavý, přívětivý • svědčící o takovém založení syn. dobromyslný:
V jádru zůstal prostým a dobrosrdečným člověkem.
Když se blíží Vánoce, lidé k sobě začínají být vřelejší a dobrosrdečnější.
Měl dobrosrdečnou povahu.
Každého vítal s dobrosrdečným úsměvem.
Je to jen dobrosrdečné škádlení.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dobrosrdečniː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
který je vlídný, laskavý, přívětivý • svědčící o takovém založení syn. dobromyslný:
V jádru zůstal prostým a dobrosrdečným člověkem.
Když se blíží Vánoce, lidé k sobě začínají být vřelejší a dobrosrdečnější.
Měl dobrosrdečnou povahu.
Každého vítal s dobrosrdečným úsměvem.
Je to jen dobrosrdečné škádlení.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)