dobro
[dobro]
(2. j. dobra)
podstatné jméno rodu středního
1.
etická kategorie vyjadřující kladné hodnocení nějakého konání • co je morálně správné, co je v souladu s lidskostí, mravními etickými hodnotami op. zlo:
Věřil v dobro a spravedlnost.
Na konci knihy se rozpoutá poslední boj / souboj mezi silami dobra a zla.
Postavil se na stranu dobra.
Snažila se konat jen dobro. dobré skutky
2.
co je prospěšné, užitečné, prospěch:
Zákon má sloužit dobru společnosti.
Měl by sis to pro vlastní dobro zapamatovat.
Své rozepře pro dobro dětí urovnali.
◊ být pro dobro věci ◊ být k dobru věci
být v určité situaci prospěšný, užitečný
→ doklady v korpusu
◊ [dávat / dát ap.] něco k dobru
vyprávěním vtipu, historky ze života, zpěvem ap. přispívat, přispět k pobavení, popř. informování někoho
→ doklady v korpusu
◊ mít / získat něco k dobru
mít, získat v něčem náskok, výhodu nebo rezervu
→ doklady v korpusu
◊ připsat / přičíst někomu / něčemu něco k dobru
přiznat, ocenit něco jako zásluhu, klad někoho, něčeho
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dobro]
(2. j. dobra)
podstatné jméno rodu středního
1.
etická kategorie vyjadřující kladné hodnocení nějakého konání • co je morálně správné, co je v souladu s lidskostí, mravními etickými hodnotami op. zlo:
Věřil v dobro a spravedlnost.
Na konci knihy se rozpoutá poslední boj / souboj mezi silami dobra a zla.
Postavil se na stranu dobra.
Snažila se konat jen dobro. dobré skutky
2.
co je prospěšné, užitečné, prospěch:
Zákon má sloužit dobru společnosti.
Měl by sis to pro vlastní dobro zapamatovat.
Své rozepře pro dobro dětí urovnali.
◊ být pro dobro věci ◊ být k dobru věci
být v určité situaci prospěšný, užitečný
→ doklady v korpusu
◊ [dávat / dát ap.] něco k dobru
vyprávěním vtipu, historky ze života, zpěvem ap. přispívat, přispět k pobavení, popř. informování někoho
→ doklady v korpusu
◊ mít / získat něco k dobru
mít, získat v něčem náskok, výhodu nebo rezervu
→ doklady v korpusu
◊ připsat / přičíst někomu / něčemu něco k dobru
přiznat, ocenit něco jako zásluhu, klad někoho, něčeho
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)