dobrýtro
[dobriːtro]
citoslovce
kolokviální
dobrejtro
[dobrejtro]
citoslovce
kolokviální
neformální pozdrav používaný při setkání v ranních hodinách, dobré jitro:
„Dobrýtro!“ pozdravil vesele.
„Dobrýtro,“ odpověděl Tom.
Dobrejtro, mladá paní.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dobriːtro]
citoslovce
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dobrejtro
[dobrejtro]
citoslovce
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
neformální pozdrav používaný při setkání v ranních hodinách, dobré jitro:
„Dobrýtro!“ pozdravil vesele.
„Dobrýtro,“ odpověděl Tom.
Dobrejtro, mladá paní.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)