Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
dobrý
[dobriː]
přídavné jméno
1. (2. st. lepší)
vyhovující kvalitou, splňující určité požadavky, nároky, kvalitní, vhodný op. špatný:
dobrý sluch / zrak / čich
mít dobrou paměť
Dobrá znalost jazyka je nezbytností.
Můžete mi doporučit nějakou dobrou restauraci?
Snažíme se zůstat v dobré formě / kondici.
Dostala se na dobrou školu.
Podali jste dobrý výkon.
Viditelnost je dobrá.
V zimě byly dobré sněhové podmínky.
Je tam dobré spojení vlakem.
Sedadla na kraji vpravo byla ta nejlepší místa v celém divadle.
2. (2. st. lepší)
(o člověku)
vyhovující kladeným nárokům (pracovním, odborným, společenským ap.) op. špatný, slabý:
dobrý řidič / řemeslník / student
Podnik má dobrého šéfa.
Byl by z něj dobrý učitel.
Jsem dobrý v plavání.
Vždycky jsem byl dobrý na matematiku.
Ve škole patřila k nejlepším žákům.
3. (2. st. lepší)
(o pokrmu, nápoji)
mající příjemnou, lahodnou chuť, chutný:
dobré jídlo / pití
uvařit něco dobrého
Koláčky jsou moc dobré.
Mňam, to bylo dobré.
Mám ráda to, co je dobré, ale nezdravé.
Polévka byla lepší než od maminky.
Lepší kávu snad ještě nepila.
4. (2. st. lepší)
který představuje to, co je vhodné, žádoucí, pozitivní • vyhovující z hlediska společenských norem op. špatný:
dobrá pověst / reputace
dobré pracovní / mezilidské vztahy
příběh s dobrým koncem
podpořit dobrou věc
Nedává nejlepší příklad.
Měl nejlepší úmysly.
Příčí se to dobrým mravům.
Má řadu dobrých vlastností.
5. (2. st. lepší)
vyznačující se dobrotou, naplněný láskou, vlídný, laskavý • svědčící o dobrotě, laskavosti, ušlechtilý op. zlý, špatný:
Zlé věci se stávají i dobrým lidem.
Chci být lepší člověk.
Rád dělá dobré skutky.
Měl v sobě touhu vykonat něco dobrého.
Peníze půjdou na dobré účely.
Pro každého má vždy dobré slovo.
6. (2. st. lepší)
přinášející užitek, prospěch, užitečný, prospěšný • poskytující výhodu, výhodný:
dobrá myšlenka
dostat dobrý nápad
najít nejlepší řešení problému
Dotazníková akce nebyla k ničemu dobrá.
Je dobré využít každou příležitost.
Čerstvý vzduch je pro zdraví nejlepší.
Má lepší informace než my.
Firmy mají v zimě méně práce, a proto nabízejí i lepší ceny.
7. (2. st. lepší)
přinášející radost, potěšení, příjemný • svědčící o tom:
dobrá zpráva
mít dobrou náladu
Mám z toho dobrý pocit.
Mám na něj dobré vzpomínky.
Panuje tu dobrá pohoda.
Ve třech je mnohem lepší zábava.
Dobrý den! pozdrav
Dobrou chuť! přání před jídlem
Vše / Všechno nejlepší! blahopřání k narozeninám, svátku ap.
8. (2. st. lepší)
se kterým někoho spojuje citové pouto, podobné smýšlení, zájmy ap.:
dobrý přítel / známý
Je to moje nejlepší kamarádka.
9. (2. st. lepší)
mající výhodné společenské, materiální ap. postavení • svědčící o tom:
pocházet z dobré rodiny
pohybovat se v lepších kruzích
Rozmlouvali jí ho a říkali, že to není dobrá partie.
Ořechovka je dobrá čtvrť.
Lokalita patří k nejlepším adresám kolem centra.
10. zprav. ve funkci podstatného jména
třetí stupeň na hodnoticí škále, zprav. klasifikační stupnici, trojka:
Z češtiny a dějepisu má dobrou.
Na vysvědčení dostal dvě výborné, tři dobré a zbytek chvalitebné.
Po celou dobu studia nebyl ohodnocen na vysvědčení horším stupněm než „dobrý“.
□ velmi dobrý
1. druhý stupeň na hodnoticí škále, zprav. klasifikační stupnici, dvojka
2. velmi dobré (na základní a střední škole) první stupeň na hodnoticí škále ve školní klasifikaci chování žáka, jednička
11. kolokviální vyšší
naplňující, přesahující určitou míru:
Ve frontě na lístky stály dobré dvě stovky lidí.
Díra měla v průměru dobrého půl metru.
Od řeky se městečko nachází dobré dvě hodiny ostré chůze.
Má před námi náskok dobrých patnáct minut.
□ dobrá práce
pochvala něčích schopností (zprav. po dokončení nějaké činnosti)
□ mys Dobré naděje
mys v Jihoafrické republice
◊ (ani) při nejlepší vůli
(ani) přes veškerou snahu
◊ blýská se na (lepší) časy ◊ svítá na lepší časy
začíná docházet nebo dochází ke zlepšení současné situace nebo stavu:
Po krizi se zdá, že se blýská na lepší časy.
Jak tak sleduji poslední dění, snad se blýská na časy.
Obyvatelům sídliště svítá na lepší časy. Rozjíždí se plán regenerace tohoto panelového komplexu.
◊ [brát / vidět ap.] něco z (té) lepší stránky
posuzovat něco optimisticky, kladně, zdůrazňovat pozitivní, kladné stránky něčeho:
I přes všechna zklamání, jež zakusil, dovedl vždycky brát život z lepší stránky.
Veškeré potíže jsem vždycky řešil v klidu a snažil se vidět všechno z té lepší stránky.
◊ být dobrou vizitkou ◊ být dobrá vizitka
(často v záporu) svědčit o příznivém stavu, dobrém charakteru, schopnostech ap. někoho, něčeho
◊ být na dobré cestě
postupovat, pokračovat nebo řešit něco dobře, s nadějí na úspěch
◊ být (někomu) dobrý jen k tomu, aby
1. být nedoceněný a zneužívaný pouze k podřadným úkolům, činnostem ap.
2. neplnit svou původní funkci a sloužit k opačným, nežádoucím, podřadným ap. cílům
◊ být v dobrých rukou ◊ dostat se do dobrých rukou
být svěřen někomu vhodnému, spolehlivému (kdo si to zaslouží)
◊ být v jádru dobrý (člověk)
(navzdory problémovému chování, určitým negativním vlastnostem ap.) mít v podstatě dobrý charakter:
Filip je v jádru dobrý člověk, ale po té strašné události se zatvrdil.
Mladíci své matce trochu přerostli přes hlavu, i když jsou to v jádru dobří kluci.
◊ cesta do pekel / pekla je / bývá dlážděna dobrými úmysly
v upřímné snaze udělat něco prospěšného člověk často naopak uškodí druhému nebo něco pokazí
◊ čas je nejlepší lékař / lék
každá bolest, ztráta se po určité době zmenší a pomine:
Její smrt nesl velmi těžce, jenže ne nadarmo se říká, že čas je nejlepší lékař na duši. Jak měsíce ubíhaly, na svou bolest pomalu zapomínal.
V červnu jste o této tragédii promluvil poprvé veřejně. Říká se, že čas je nejlepší lék. Zabírá?
◊ dáma v nejlepších letech ◊ dáma v nejlepším věku
1. zjemnělé žena středního až staršího věku
2. (o významné instituci, kulturní akci ap. ženského rodu) co má za sebou zprav. několik desetiletí existence
◊ dávat (si) / dát (si) dobrý pozor
1. být ostražitý, pozorný, opatrný
2. věnovat něčemu, někomu pozornost, pozorně to, ho sledovat
◊ [dělat / udělat něco] na dobré slovo
(dělat, udělat něco) pouze na základě důvěry, bez záruky, bez jistoty protihodnoty, náhrady
◊ [dělat / udělat něco] v dobré víře
1. (dělat, udělat něco) s určitým přesvědčením, s důvěrou
2. (dělat, udělat něco) s dobrými úmysly, záměry, čestně
◊ dělat / udělat někomu / něčemu dobré jméno
vytvářet, vytvořit někomu, něčemu dobrou pověst, dobře zastupovat, zastoupit někoho, něco na veřejnosti
◊ [dělat něco] podle (svého) nejlepšího (vědomí a) svědomí ◊ [dělat něco] podle (svého) nejlepšího vědomí (a svědomí)
dělat něco náležitě, odpovědně, poctivě ap.
◊ dělat si / udělat si z někoho / něčeho dobrý den expresivní
znevažovat, znevážit, nerespektovat nebo nebrat, nevzít někoho, něco vážně • v legraci někoho nachytávat, nachytat, vysmívat, vysmát se mu
◊ do smrti dobrý kolokviální
(vyjádření při usmíření, často doprovázené gestem podání ruky) udobříme se a už nikdy nebudeme mít mezi sebou žádné spory
◊ dobrá hospodyňka pro pírko (i) přes plot skočí
kdo se stará o domácnost, musí umět šetřit a využívat každou věc účelně a úsporně
◊ dobrá rada nad zlato
dobrá rada má velkou cenu, je neocenitelná
◊ dobrá věc se podařila
něčeho se nakonec podařilo dosáhnout
◊ dobrá vůle
ochota, snaha prospět nebo vyhovět • ochota něco udělat
◊ dobré bydlo
výhodné pracovní nebo životní postavení, podmínky zajišťující spokojený, pohodlný, bezstarostný život:
Neuměl si vážit dobrého bydla.
Má strach, že přijde o dobré bydlo.
Závidím těm spokojeným, klidným občanům, kteří mají dobré bydlo, ženu, děti.
◊ dobré zboží se chválí samo
kvalitní věci nepotřebují reklamu
◊ dobrý duch
osoba, která se o někoho, o něco stará, všestranně někomu, něčemu prospívá, zprav. nad rámec své povinnosti
◊ dost dobrý / dobrej kolokviální
opravdu výborný, skvělý, působivý
◊ drzé čelo (je) lepší než poplužní dvůr ◊ lepší drzé čelo než poplužní dvůr
když se člověk bude chovat drze a sebevědomě, spíš dosáhne úspěchu, lepšího postavení, výhod ap.
◊ hlad je nejlepší kuchař
hladovému chutná všechno
◊ jeden (je) lepší než druhý ironické
oba, popř. všichni jsou stejní, zprav. špatní, zlobiví ap.
◊ každá koruna (je) dobrá
každý finanční obnos je přínosný a v dané situaci pomůže
◊ když něco bylo v nejlepším (, tak) expresivní◊ když někdo byl v nejlepším (, tak) expresivní
když něco dosahovalo nejvyšší míry, něco vrcholilo (tak se něco náhle stalo) • když někdo právě měl pohlavní styk (byl něčím, někým vyrušen)
◊ konec dobrý, všechno dobré
šťastný konec vynahradí veškeré předcházející těžkosti a nepříjemnosti
◊ lepší vrabec v hrsti než / nežli holub na střeše
je rozumnější mít skromnější cíle a spokojit se s málem než riskovat a nemít nakonec nic
◊ lišky tam dávají dobrou noc
je to klidné a zapadlé místo, daleko od měst, komunikací ap.
◊ mít dobré srdce
být laskavý, přející, dobrosrdečný
◊ mít dobrou hlavu (na něco)
být inteligentní • díky své inteligenci v něčem vynikat
◊ mít dobrý den
prožít, prožívat zdařilý, úspěšný den, kdy se všechno daří
◊ mít (dobrý) zvuk (někde)
být (někde) proslulý, mít dobrou pověst
◊ mít lepší věci na práci (, než)
mít možnost dělat něco užitečného, potřebného
◊ mít (na něco) dobrý nos
mít (na něco) dobrý odhad, mít dobré instinkty
◊ mít nejlepší [léta / roky ap.] (už) za sebou
(o věci) být zastaralý, přestávat fungovat • (o člověku) nebýt už tak produktivní, zdatný ap., stárnout
◊ mít [přesnou / dobrou ap.] mušku
1. mířit přesně zbraní a spolehlivě zasáhnout cíl
2. (zejména v kolektivních sportech) úspěšně, spolehlivě se trefit, trefovat do soupeřovy branky, soupeřova koše ap.
◊ (moje) lepší polovička expresivní
(moje) partnerka, žena, manželka
◊ něco (dobrého) na zub expresivní
menší množství nějakého jídla, často pamlsek
◊ něco drží (jen) na dobré slovo
něco je velmi chatrné, nepevné, nespolehlivé
◊ nedělá to dobrý dojem ◊ nepůsobí to dobrým dojmem
není to v dané situaci dobré, vhodné, přiměřené
◊ nedělat něčemu / někomu dobrou reklamu / vizitku
kazit, poškozovat něčí pověst
◊ nejlepší léta / roky (života)
mládí nebo produktivní věk
◊ nejlepší obrana / obranou je útok
je lepší být aktivní a podniknout něco jako první než pasivně čekat na něčí útok, agresi ap.
◊ nejlepší verze sebe sama / samého
člověk se svými dobrými vlastnostmi a návyky a s potlačením těch nežádoucích
◊ někoho pálí dobré bydlo
někdo je bezdůvodně nespokojen a neváží si svého výhodného pracovního místa, životního postavení, spokojeného, pohodlného života ap.:
Nejvíce chyb člověk udělá, když ho pálí dobré bydlo.
Říká mi, že mě pálí dobré bydlo, že nechápe, proč si nevážím toho, že máme oba práci a spokojené děti.
◊ o mrtvých jen dobré
negativní vlastnosti, činy ap. zemřelého by se měly opomíjet
◊ pamatovat lepší časy
být opotřebovaný, zchátralý, sešlý ap.:
Dřevěný vyvýšený chodníček pamatuje lepší časy a je dobré dávat pozor, kam šlapete.
Jeho zanedbaný oblek prozrazoval, že pamatuje lepší časy.
◊ patřit k dobrému tónu
být náležitý, vhodný
◊ pes je nejlepší přítel člověka
pes je věrný, spolehlivý, projevuje vůči lidem nezištnou lásku a zájem
◊ (pořád) lepší než drátem do oka expresivní
◊ kolokviální
i když to není přesně to, co někdo chtěl nebo potřeboval, je to lepší než nemít vůbec nic
◊ při troše dobré vůle ◊ při dobré vůli
s trochou snahy, úsilí
◊ staré dobré časy
minulost jevící se z dnešního pohledu jako lepší, šťastnější
◊ (tady je) dobrá rada drahá
(o nesnadné, bezvýchodné situaci) s něčím lze těžko poradit
◊ těšit se dobrému zdraví
být zcela zdravý, nemít žádné zdravotní potíže
◊ to je dobré ◊ kolokviální
(vyjádření skromného odmítnutí nabízené pomoci, protislužby ap.) takto je to v pořádku
◊ udělat si / dělat si (dobré) jméno
získat, získávat dobré postavení, dobrou pověst, slávu ap., zviditelnit se, zviditelňovat se
◊ všechno / vše zlé / špatné je k něčemu dobré ◊ všechno / vše zlé / špatné je pro něco dobré
i ze špatné situace je nakonec užitek, každý neúspěch v sobě nese i něco pozitivního
◊ (všichni) lidé dobré vůle
(všichni) ti, kteří mají dobré úmysly, chtějí být prospěšní druhým ap.:
Obracíme se na lidi dobré vůle s prosbou o finanční dar.
Zápas se zlem v nás a hlavně mimo nás vyžaduje spojení sil všech lidí dobré vůle.
◊ z nouze / v nouzi Franta dobrý ◊ kolokviální
v nouzi se člověk spokojí s někým méně vhodným, méně vyhovujícím
→ i lepší
jiné je → lepší
→ nejlepší
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dobriː]
přídavné jméno
1. (2. st. lepší)
vyhovující kvalitou, splňující určité požadavky, nároky, kvalitní, vhodný op. špatný:
dobrý sluch / zrak / čich
mít dobrou paměť
Dobrá znalost jazyka je nezbytností.
Můžete mi doporučit nějakou dobrou restauraci?
Snažíme se zůstat v dobré formě / kondici.
Dostala se na dobrou školu.
Podali jste dobrý výkon.
Viditelnost je dobrá.
V zimě byly dobré sněhové podmínky.
Je tam dobré spojení vlakem.
Sedadla na kraji vpravo byla ta nejlepší místa v celém divadle.
2. (2. st. lepší)
(o člověku)
vyhovující kladeným nárokům (pracovním, odborným, společenským ap.) op. špatný, slabý:
dobrý řidič / řemeslník / student
Podnik má dobrého šéfa.
Byl by z něj dobrý učitel.
Jsem dobrý v plavání.
Vždycky jsem byl dobrý na matematiku.
Ve škole patřila k nejlepším žákům.
3. (2. st. lepší)
(o pokrmu, nápoji)
mající příjemnou, lahodnou chuť, chutný:
dobré jídlo / pití
uvařit něco dobrého
Koláčky jsou moc dobré.
Mňam, to bylo dobré.
Mám ráda to, co je dobré, ale nezdravé.
Polévka byla lepší než od maminky.
Lepší kávu snad ještě nepila.
4. (2. st. lepší)
který představuje to, co je vhodné, žádoucí, pozitivní • vyhovující z hlediska společenských norem op. špatný:
dobrá pověst / reputace
dobré pracovní / mezilidské vztahy
příběh s dobrým koncem
podpořit dobrou věc
Nedává nejlepší příklad.
Měl nejlepší úmysly.
Příčí se to dobrým mravům.
Má řadu dobrých vlastností.
5. (2. st. lepší)
vyznačující se dobrotou, naplněný láskou, vlídný, laskavý • svědčící o dobrotě, laskavosti, ušlechtilý op. zlý, špatný:
Zlé věci se stávají i dobrým lidem.
Chci být lepší člověk.
Rád dělá dobré skutky.
Měl v sobě touhu vykonat něco dobrého.
Peníze půjdou na dobré účely.
Pro každého má vždy dobré slovo.
6. (2. st. lepší)
přinášející užitek, prospěch, užitečný, prospěšný • poskytující výhodu, výhodný:
dobrá myšlenka
dostat dobrý nápad
najít nejlepší řešení problému
Dotazníková akce nebyla k ničemu dobrá.
Je dobré využít každou příležitost.
Čerstvý vzduch je pro zdraví nejlepší.
Má lepší informace než my.
Firmy mají v zimě méně práce, a proto nabízejí i lepší ceny.
7. (2. st. lepší)
přinášející radost, potěšení, příjemný • svědčící o tom:
dobrá zpráva
mít dobrou náladu
Mám z toho dobrý pocit.
Mám na něj dobré vzpomínky.
Panuje tu dobrá pohoda.
Ve třech je mnohem lepší zábava.
Dobrý den! pozdrav
Dobrou chuť! přání před jídlem
Vše / Všechno nejlepší! blahopřání k narozeninám, svátku ap.
8. (2. st. lepší)
se kterým někoho spojuje citové pouto, podobné smýšlení, zájmy ap.:
dobrý přítel / známý
Je to moje nejlepší kamarádka.
9. (2. st. lepší)
mající výhodné společenské, materiální ap. postavení • svědčící o tom:
pocházet z dobré rodiny
pohybovat se v lepších kruzích
Rozmlouvali jí ho a říkali, že to není dobrá partie.
Ořechovka je dobrá čtvrť.
Lokalita patří k nejlepším adresám kolem centra.
10. zprav. ve funkci podstatného jména
třetí stupeň na hodnoticí škále, zprav. klasifikační stupnici, trojka:
Z češtiny a dějepisu má dobrou.
Na vysvědčení dostal dvě výborné, tři dobré a zbytek chvalitebné.
Po celou dobu studia nebyl ohodnocen na vysvědčení horším stupněm než „dobrý“.
□ velmi dobrý
1. druhý stupeň na hodnoticí škále, zprav. klasifikační stupnici, dvojka
2. velmi dobré (na základní a střední škole) první stupeň na hodnoticí škále ve školní klasifikaci chování žáka, jednička
11. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
naplňující, přesahující určitou míru:
Ve frontě na lístky stály dobré dvě stovky lidí.
Díra měla v průměru dobrého půl metru.
Od řeky se městečko nachází dobré dvě hodiny ostré chůze.
Má před námi náskok dobrých patnáct minut.
□ dobrá práce
pochvala něčích schopností (zprav. po dokončení nějaké činnosti)
□ mys Dobré naděje
mys v Jihoafrické republice
◊ (ani) při nejlepší vůli
(ani) přes veškerou snahu
◊ blýská se na (lepší) časy ◊ svítá na lepší časy
začíná docházet nebo dochází ke zlepšení současné situace nebo stavu:
Po krizi se zdá, že se blýská na lepší časy.
Jak tak sleduji poslední dění, snad se blýská na časy.
Obyvatelům sídliště svítá na lepší časy. Rozjíždí se plán regenerace tohoto panelového komplexu.
◊ [brát / vidět ap.] něco z (té) lepší stránky
posuzovat něco optimisticky, kladně, zdůrazňovat pozitivní, kladné stránky něčeho:
I přes všechna zklamání, jež zakusil, dovedl vždycky brát život z lepší stránky.
Veškeré potíže jsem vždycky řešil v klidu a snažil se vidět všechno z té lepší stránky.
◊ být dobrou vizitkou ◊ být dobrá vizitka
(často v záporu) svědčit o příznivém stavu, dobrém charakteru, schopnostech ap. někoho, něčeho
◊ být na dobré cestě
postupovat, pokračovat nebo řešit něco dobře, s nadějí na úspěch
◊ být (někomu) dobrý jen k tomu, aby
1. být nedoceněný a zneužívaný pouze k podřadným úkolům, činnostem ap.
2. neplnit svou původní funkci a sloužit k opačným, nežádoucím, podřadným ap. cílům
◊ být v dobrých rukou ◊ dostat se do dobrých rukou
být svěřen někomu vhodnému, spolehlivému (kdo si to zaslouží)
◊ být v jádru dobrý (člověk)
(navzdory problémovému chování, určitým negativním vlastnostem ap.) mít v podstatě dobrý charakter:
Filip je v jádru dobrý člověk, ale po té strašné události se zatvrdil.
Mladíci své matce trochu přerostli přes hlavu, i když jsou to v jádru dobří kluci.
◊ cesta do pekel / pekla je / bývá dlážděna dobrými úmysly
v upřímné snaze udělat něco prospěšného člověk často naopak uškodí druhému nebo něco pokazí
◊ čas je nejlepší lékař / lék
každá bolest, ztráta se po určité době zmenší a pomine:
Její smrt nesl velmi těžce, jenže ne nadarmo se říká, že čas je nejlepší lékař na duši. Jak měsíce ubíhaly, na svou bolest pomalu zapomínal.
V červnu jste o této tragédii promluvil poprvé veřejně. Říká se, že čas je nejlepší lék. Zabírá?
◊ dáma v nejlepších letech ◊ dáma v nejlepším věku
1. zjemnělé žena středního až staršího věku
2. (o významné instituci, kulturní akci ap. ženského rodu) co má za sebou zprav. několik desetiletí existence
◊ dávat (si) / dát (si) dobrý pozor
1. být ostražitý, pozorný, opatrný
2. věnovat něčemu, někomu pozornost, pozorně to, ho sledovat
◊ [dělat / udělat něco] na dobré slovo
(dělat, udělat něco) pouze na základě důvěry, bez záruky, bez jistoty protihodnoty, náhrady
◊ [dělat / udělat něco] v dobré víře
1. (dělat, udělat něco) s určitým přesvědčením, s důvěrou
2. (dělat, udělat něco) s dobrými úmysly, záměry, čestně
◊ dělat / udělat někomu / něčemu dobré jméno
vytvářet, vytvořit někomu, něčemu dobrou pověst, dobře zastupovat, zastoupit někoho, něco na veřejnosti
◊ [dělat něco] podle (svého) nejlepšího (vědomí a) svědomí ◊ [dělat něco] podle (svého) nejlepšího vědomí (a svědomí)
dělat něco náležitě, odpovědně, poctivě ap.
◊ dělat si / udělat si z někoho / něčeho dobrý den expresivní
znevažovat, znevážit, nerespektovat nebo nebrat, nevzít někoho, něco vážně • v legraci někoho nachytávat, nachytat, vysmívat, vysmát se mu
◊ do smrti dobrý kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(vyjádření při usmíření, často doprovázené gestem podání ruky) udobříme se a už nikdy nebudeme mít mezi sebou žádné spory
◊ dobrá hospodyňka pro pírko (i) přes plot skočí
kdo se stará o domácnost, musí umět šetřit a využívat každou věc účelně a úsporně
◊ dobrá rada nad zlato
dobrá rada má velkou cenu, je neocenitelná
◊ dobrá věc se podařila
něčeho se nakonec podařilo dosáhnout
◊ dobrá vůle
ochota, snaha prospět nebo vyhovět • ochota něco udělat
◊ dobré bydlo
výhodné pracovní nebo životní postavení, podmínky zajišťující spokojený, pohodlný, bezstarostný život:
Neuměl si vážit dobrého bydla.
Má strach, že přijde o dobré bydlo.
Závidím těm spokojeným, klidným občanům, kteří mají dobré bydlo, ženu, děti.
◊ dobré zboží se chválí samo
kvalitní věci nepotřebují reklamu
◊ dobrý duch
osoba, která se o někoho, o něco stará, všestranně někomu, něčemu prospívá, zprav. nad rámec své povinnosti
◊ dost dobrý / dobrej kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
opravdu výborný, skvělý, působivý
◊ drzé čelo (je) lepší než poplužní dvůr ◊ lepší drzé čelo než poplužní dvůr
když se člověk bude chovat drze a sebevědomě, spíš dosáhne úspěchu, lepšího postavení, výhod ap.
◊ hlad je nejlepší kuchař
hladovému chutná všechno
◊ jeden (je) lepší než druhý ironické
oba, popř. všichni jsou stejní, zprav. špatní, zlobiví ap.
◊ každá koruna (je) dobrá
každý finanční obnos je přínosný a v dané situaci pomůže
◊ když něco bylo v nejlepším (, tak) expresivní◊ když někdo byl v nejlepším (, tak) expresivní
když něco dosahovalo nejvyšší míry, něco vrcholilo (tak se něco náhle stalo) • když někdo právě měl pohlavní styk (byl něčím, někým vyrušen)
◊ konec dobrý, všechno dobré
šťastný konec vynahradí veškeré předcházející těžkosti a nepříjemnosti
◊ lepší vrabec v hrsti než / nežli holub na střeše
je rozumnější mít skromnější cíle a spokojit se s málem než riskovat a nemít nakonec nic
◊ lišky tam dávají dobrou noc
je to klidné a zapadlé místo, daleko od měst, komunikací ap.
◊ mít dobré srdce
být laskavý, přející, dobrosrdečný
◊ mít dobrou hlavu (na něco)
být inteligentní • díky své inteligenci v něčem vynikat
◊ mít dobrý den
prožít, prožívat zdařilý, úspěšný den, kdy se všechno daří
◊ mít (dobrý) zvuk (někde)
být (někde) proslulý, mít dobrou pověst
◊ mít lepší věci na práci (, než)
mít možnost dělat něco užitečného, potřebného
◊ mít (na něco) dobrý nos
mít (na něco) dobrý odhad, mít dobré instinkty
◊ mít nejlepší [léta / roky ap.] (už) za sebou
(o věci) být zastaralý, přestávat fungovat • (o člověku) nebýt už tak produktivní, zdatný ap., stárnout
◊ mít [přesnou / dobrou ap.] mušku
1. mířit přesně zbraní a spolehlivě zasáhnout cíl
2. (zejména v kolektivních sportech) úspěšně, spolehlivě se trefit, trefovat do soupeřovy branky, soupeřova koše ap.
◊ (moje) lepší polovička expresivní
(moje) partnerka, žena, manželka
◊ něco (dobrého) na zub expresivní
menší množství nějakého jídla, často pamlsek
◊ něco drží (jen) na dobré slovo
něco je velmi chatrné, nepevné, nespolehlivé
◊ nedělá to dobrý dojem ◊ nepůsobí to dobrým dojmem
není to v dané situaci dobré, vhodné, přiměřené
◊ nedělat něčemu / někomu dobrou reklamu / vizitku
kazit, poškozovat něčí pověst
◊ nejlepší léta / roky (života)
mládí nebo produktivní věk
◊ nejlepší obrana / obranou je útok
je lepší být aktivní a podniknout něco jako první než pasivně čekat na něčí útok, agresi ap.
◊ nejlepší verze sebe sama / samého
člověk se svými dobrými vlastnostmi a návyky a s potlačením těch nežádoucích
◊ někoho pálí dobré bydlo
někdo je bezdůvodně nespokojen a neváží si svého výhodného pracovního místa, životního postavení, spokojeného, pohodlného života ap.:
Nejvíce chyb člověk udělá, když ho pálí dobré bydlo.
Říká mi, že mě pálí dobré bydlo, že nechápe, proč si nevážím toho, že máme oba práci a spokojené děti.
◊ o mrtvých jen dobré
negativní vlastnosti, činy ap. zemřelého by se měly opomíjet
◊ pamatovat lepší časy
být opotřebovaný, zchátralý, sešlý ap.:
Dřevěný vyvýšený chodníček pamatuje lepší časy a je dobré dávat pozor, kam šlapete.
Jeho zanedbaný oblek prozrazoval, že pamatuje lepší časy.
◊ patřit k dobrému tónu
být náležitý, vhodný
◊ pes je nejlepší přítel člověka
pes je věrný, spolehlivý, projevuje vůči lidem nezištnou lásku a zájem
◊ (pořád) lepší než drátem do oka expresivní
◊ kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní (furt) lepší než drátem do oka Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
i když to není přesně to, co někdo chtěl nebo potřeboval, je to lepší než nemít vůbec nic
◊ při troše dobré vůle ◊ při dobré vůli
s trochou snahy, úsilí
◊ staré dobré časy
minulost jevící se z dnešního pohledu jako lepší, šťastnější
◊ (tady je) dobrá rada drahá
(o nesnadné, bezvýchodné situaci) s něčím lze těžko poradit
◊ těšit se dobrému zdraví
být zcela zdravý, nemít žádné zdravotní potíže
◊ to je dobré ◊ kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
to je dobrý Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(vyjádření skromného odmítnutí nabízené pomoci, protislužby ap.) takto je to v pořádku
◊ udělat si / dělat si (dobré) jméno
získat, získávat dobré postavení, dobrou pověst, slávu ap., zviditelnit se, zviditelňovat se
◊ všechno / vše zlé / špatné je k něčemu dobré ◊ všechno / vše zlé / špatné je pro něco dobré
i ze špatné situace je nakonec užitek, každý neúspěch v sobě nese i něco pozitivního
◊ (všichni) lidé dobré vůle
(všichni) ti, kteří mají dobré úmysly, chtějí být prospěšní druhým ap.:
Obracíme se na lidi dobré vůle s prosbou o finanční dar.
Zápas se zlem v nás a hlavně mimo nás vyžaduje spojení sil všech lidí dobré vůle.
◊ z nouze / v nouzi Franta dobrý ◊ kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
z nouze / v nouzi Franta dobrej Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
v nouzi se člověk spokojí s někým méně vhodným, méně vyhovujícím
→ i lepší
jiné je → lepší
→ nejlepší
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
