dobytčák
[dobɪtčaːk]
(2. j. -áku, 6. j. -áku, 6. mn. -ácích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
kolokv. vyš.
dopravní prostředek (zprav. vagon vlaku) určený na přepravu dobytka I (hospodářských zvířat), dobytčí vůz:
převoz / cesta v dobytčáku
Prodám přívěs pro přepravu zvířat – dobytčák.
Jednou v noci jsme byli nahnáni na rampu a z ní do dobytčáků.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dobɪtčaːk]
(2. j. -áku, 6. j. -áku, 6. mn. -ácích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
kolokv. vyš.
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dopravní prostředek (zprav. vagon vlaku) určený na přepravu dobytka I (hospodářských zvířat), dobytčí vůz:
převoz / cesta v dobytčáku
Prodám přívěs pro přepravu zvířat – dobytčák.
Jednou v noci jsme byli nahnáni na rampu a z ní do dobytčáků.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)