dobývat se
[dobiːvat se]
(3. j. -vá se, rozk. -vej se, čin. -val se, podst. jm. -vání (se))
sloveso nedokonavé
(kdo se dobývá kam)
násilím, silou vnikat, dostávat se do uzavřeného, ohrazeného prostoru:
dobývat se do trezoru
dobývat se do zámku
K ženě se do bytu dobýval bývalý přítel.
Sousedův pes se mi dobýval na králíky.
◊ dobývat se do otevřených dveří
zbytečně řešit něco už vyřešeného
dok. → dobýt se
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dobiːvat se]
(3. j. -vá se, rozk. -vej se, čin. -val se, podst. jm. -vání (se))
sloveso nedokonavé
(kdo se dobývá kam)
násilím, silou vnikat, dostávat se do uzavřeného, ohrazeného prostoru:
dobývat se do trezoru
dobývat se do zámku
K ženě se do bytu dobýval bývalý přítel.
Sousedův pes se mi dobýval na králíky.
◊ dobývat se do otevřených dveří
zbytečně řešit něco už vyřešeného
dok. → dobýt se
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)