dlaň
[dlaň]
(2. j. -ně)
podstatné jméno rodu ženského
1.
vnitřní plocha ruky od zápěstí po prsty:
mozolnaté dlaně sedláků
krabička velikosti dlaně
úder dlaní do obličeje
nabrat vodu do dlaní
otřít si zpocené dlaně
rozetřít krém v dlaních
Na zdi zůstal otisk dlaně.
Maminka položila chlapci dlaň na čelo.
2.
co tvarem připomíná dlaň 1:
dlaně listů vlčího bobu
◊ (být) jak(o) dlaň
(o bytě, pozemku ap.) (být) malý a útulný
◊ [člověk / lidé ap.] se srdcem na dlani
upřímný, otevřený, nezištný člověk:
Je to vzácný, ušlechtilý člověk se srdcem na dlani a velkým smyslem pro humor.
Měli jsme hřejivý pocit z toho, že jsou mezi námi lidé se srdcem na dlani a ochotní pomáhat v nouzi.
Byla to správná ženská se srdcem na dlani.
◊ ležet na dlani
být zřejmý, jasně pochopitelný
◊ ležet (před někým) jak(o) na dlani
1. být zřejmý, jasně pochopitelný
2. být viditelný přehledně a vcelku (zejména z vyvýšeného místa)
◊ mít / vidět něco jak(o) na dlani
vidět něco přehledně a vcelku (zejména z vyvýšeného místa)
◊ nastavit / nastavovat / natáhnout / natahovat dlaň ◊ čekat / stát s nataženou dlaní
očekávat, vyžadovat od někoho finanční pomoc, příspěvek ap. a nevyvíjet vlastní aktivitu
◊ natažená / nastavená / napřažená dlaň
žádost o peníze, očekávání odměny, úplatku ap.
◊ někoho svrbí dlaně
1. někdo má velkou, těžko zvladatelnou touhu po nějaké činnosti
2. někdo má velkou touhu někoho uhodit, bít
◊ plivnout (si) do dlaní
odhodlat se, povzbudit se k nějaké činnosti
◊ vemte chlup na dlani, když tam není ◊ kde vzít chlup na dlani, když tam není
nelze získat, mít ap. něco, co neexistuje, co je nemožné
► dlanička
[dlaňɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
dětská dlanička
Chlapec bušil dlaničkami do dveří.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dlaň]
(2. j. -ně)
podstatné jméno rodu ženského
1.
vnitřní plocha ruky od zápěstí po prsty:
mozolnaté dlaně sedláků
krabička velikosti dlaně
úder dlaní do obličeje
nabrat vodu do dlaní
otřít si zpocené dlaně
rozetřít krém v dlaních
Na zdi zůstal otisk dlaně.
Maminka položila chlapci dlaň na čelo.
2.
co tvarem připomíná dlaň 1:
dlaně listů vlčího bobu
◊ (být) jak(o) dlaň
(o bytě, pozemku ap.) (být) malý a útulný
◊ [člověk / lidé ap.] se srdcem na dlani
upřímný, otevřený, nezištný člověk:
Je to vzácný, ušlechtilý člověk se srdcem na dlani a velkým smyslem pro humor.
Měli jsme hřejivý pocit z toho, že jsou mezi námi lidé se srdcem na dlani a ochotní pomáhat v nouzi.
Byla to správná ženská se srdcem na dlani.
◊ ležet na dlani
být zřejmý, jasně pochopitelný
◊ ležet (před někým) jak(o) na dlani
1. být zřejmý, jasně pochopitelný
2. být viditelný přehledně a vcelku (zejména z vyvýšeného místa)
◊ mít / vidět něco jak(o) na dlani
vidět něco přehledně a vcelku (zejména z vyvýšeného místa)
◊ nastavit / nastavovat / natáhnout / natahovat dlaň ◊ čekat / stát s nataženou dlaní
očekávat, vyžadovat od někoho finanční pomoc, příspěvek ap. a nevyvíjet vlastní aktivitu
◊ natažená / nastavená / napřažená dlaň
žádost o peníze, očekávání odměny, úplatku ap.
◊ někoho svrbí dlaně
1. někdo má velkou, těžko zvladatelnou touhu po nějaké činnosti
2. někdo má velkou touhu někoho uhodit, bít
◊ plivnout (si) do dlaní
odhodlat se, povzbudit se k nějaké činnosti
◊ vemte chlup na dlani, když tam není ◊ kde vzít chlup na dlani, když tam není
nelze získat, mít ap. něco, co neexistuje, co je nemožné
► dlanička
[dlaňɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
dětská dlanička
Chlapec bušil dlaničkami do dveří.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)