divoká
[ďɪvokaː]
(2. j. -ké)
podstatné jméno rodu ženského
mysl.
divoká zvěř:
lov na divokou
pořádat hony na divokou
Byl slyšet štěkot loveckých psů, kteří narazili na divokou.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ďɪvokaː]
(2. j. -ké)
podstatné jméno rodu ženského
mysl.
divoká zvěř:
lov na divokou
pořádat hony na divokou
Byl slyšet štěkot loveckých psů, kteří narazili na divokou.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)