divák
[ďɪvaːk]
(2. j. -áka, 3., 6. j. -ákovi, -áku, 5. j. -áku, 1. mn. -áci, 6. mn. -ácích)
podstatné jméno rodu mužského životného
kdo se dívá na nějaké představení, sleduje nějaký program, zápas ap.:
televizní / filmový divák
vnímavý / pozorný divák
Představení zaujalo dospělé i dětské diváky.
Diváci napjatě sledovali hokejový zápas.
◊ být (v něčem / něčeho) jen divákem
nezasahovat přímo do chodu událostí, pouze něčemu přihlížet, být nezúčastněný
► divačka
[ďɪvačka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
Je pravidelnou divačkou pořadu.
Jako seriálový doktor si získal srdce mnoha divaček.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ďɪvaːk]
(2. j. -áka, 3., 6. j. -ákovi, -áku, 5. j. -áku, 1. mn. -áci, 6. mn. -ácích)
podstatné jméno rodu mužského životného
kdo se dívá na nějaké představení, sleduje nějaký program, zápas ap.:
televizní / filmový divák
vnímavý / pozorný divák
Představení zaujalo dospělé i dětské diváky.
Diváci napjatě sledovali hokejový zápas.
◊ být (v něčem / něčeho) jen divákem
nezasahovat přímo do chodu událostí, pouze něčemu přihlížet, být nezúčastněný
► divačka
[ďɪvačka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
Je pravidelnou divačkou pořadu.
Jako seriálový doktor si získal srdce mnoha divaček.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)