divadelník
[ďɪvadelňiːk]
(2. j. -íka, 3., 6. j. -íkovi, -íku, 5. j. -íku, 1. mn. -íci, 6. mn. -ících)
podstatné jméno rodu mužského životného
kdo pracuje v oblasti divadelnictví, divadelní herec, režisér, dramaturg ap.:
amatérský / profesionální divadelník
Zájem o divadlo ho přivedl mezi ochotnické divadelníky.
Kromě českých souborů vystoupí divadelníci z dalších šesti zemí.
Netradiční inscenaci připravil a režíroval slavný americký divadelník.
► divadelnice
[ďɪvadelňɪce]
(2. j. -ce, 2. mn. -c)
podstatné jméno rodu ženského
Jako zkušená divadelnice se ujala režie.
Moje maminka byla nadšenou ochotnickou divadelnicí.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ďɪvadelňiːk]
(2. j. -íka, 3., 6. j. -íkovi, -íku, 5. j. -íku, 1. mn. -íci, 6. mn. -ících)
podstatné jméno rodu mužského životného
kdo pracuje v oblasti divadelnictví, divadelní herec, režisér, dramaturg ap.:
amatérský / profesionální divadelník
Zájem o divadlo ho přivedl mezi ochotnické divadelníky.
Kromě českých souborů vystoupí divadelníci z dalších šesti zemí.
Netradiční inscenaci připravil a režíroval slavný americký divadelník.
► divadelnice
[ďɪvadelňɪce]
(2. j. -ce, 2. mn. -c)
podstatné jméno rodu ženského
Jako zkušená divadelnice se ujala režie.
Moje maminka byla nadšenou ochotnickou divadelnicí.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)