divadlo
[ďɪvadlo]
(2. j. -dla, 6. j. -dle, -dlu, 2. mn. -del)
podstatné jméno rodu středního
1.
instituce s uměleckým souborem a zprav. s technickým zázemím pořádající produkci dramatických děl:
Divadlo oznámilo, že hru stáhne z repertoáru.
V roce 1990 byl angažován do Národního divadla.
Jedna z hlavních činoherních scén v Praze je Divadlo na Vinohradech.
dát se k divadlu stát se hercem ap.
2.
budova, místnost, prostor, kde se předvádějí dramatická díla:
prostranství před divadlem
rekonstruovat divadlo
Parkoviště se nachází hned vedle divadla.
Herec hrál na divadle velké role. na jevišti, scéně
3.
dramatické umění, při kterém herci zobrazují určitý děj, příběh ap.:
amatérské divadlo
činoherní / loutkové / hudební divadlo
absurdní divadlo (i fraz.)
moderní české divadlo
Všichni v rodině máme divadlo a film velmi rádi.
4.
konkrétní ztvárnění dramatického díla, divadelní inscenace syn. představení:
Lidé se mohou těšit na divadlo o třech dějstvích.
Lístky na divadlo jsou k dostání v předprodeji.
Dneska večer máme divadlo. půjdeme do divadla, na představení
5. expr.
úkaz, jev, děj, který v určitém okamžiku někdo sleduje, pozoruje syn. podívaná:
úžasné divadlo barev a světel
Autor zachytil velkolepé divadlo světel a stínů.
Pro turisty je to lákavé divadlo.
□ alternativní divadlo div.
divadlo využívající nekonvenční, experimentální ap. výrazové prostředky a umělecké formy (taneční, multimediální, improvizované, pouliční aj. divadlo)
→ doklady v korpusu
□ (antické) řecké divadlo
(ve starověkém Řecku od 6. století př. n. l.) divadlo, které položilo základy dramatu jako literárního druhu, hrané v maskách pod širým nebem
→ doklady v korpusu
□ (antické) římské divadlo
(ve starověkém Římě od 3. století př. n. l.) divadlo, které převzalo žánry řecké dramatiky, hrané v zastřešených budovách na jevišti s oponou
→ doklady v korpusu
□ bytové divadlo
(zejména v 70. a 80. letech 20. století v disentu) divadlo hrané v soukromých bytech
□ černé divadlo div.
divadlo, ve kterém herci v černém oblečení pohybují barevnými, nasvícenými předměty na černém pozadí a vytvářejí tak iluzi, že se tyto předměty pohybují samy
□ divadla malých forem div.
(od počátku 20. století) skupina malých divadel, která se programem vymezovala vůči oficiálním divadelním scénám a pro něž je charakteristické prolínání žánrů a druhů a autorský repertoár
□ fyzické divadlo div.
pohybové divadlo charakteristické maximálním tělesným nasazením herců a výraznou expresivitou
□ ochotnické divadlo
divadlo hrané amatéry (ochotníky) ze záliby, ne jako povolání • takový amatérský soubor
◊ absurdní divadlo
nesmyslné, neuvěřitelné nebo směšné jednání odporující logice, rozumovému vysvětlení
→ doklady v korpusu
◊ dělat (z toho / něčeho) divadlo
nepřiměřeně, přehnaně reagovat a tím na sebe upozorňovat
◊ hrát / sehrát / zahrát (někomu) divadlo
(často v záporu) předstírat něco a (snažit se) tak někoho oklamat, splést, dojmout ap.
◊ i s malým kašpárkem se dá hrát velké divadlo expr.
1. i s malým penisem je možné někoho sexuálně uspokojit
2. i s omezenými prostředky lze dosáhnout dobrého výsledku
► divadélko
[ďɪvadeːlko]
(2. j. -lka, 6. j. -lku, 2. mn. -lek, 6. mn. -lkách)
podstatné jméno rodu středního
► kolokv.
[ďɪvadiːlko]
(2. j. -lka, 6. j. -lku, 2. mn. -lek, 6. mn. -lkách)
podstatné jméno rodu středního
1.
kladenské divadélko
2.
postavit divadélko
Koncert se bude konat v sále divadélka / divadýlka.
3.
připravit / nastudovat divadélko
loutkové divadélko / divadýlko pro nejmenší
◊ hrát / sehrát / zahrát (někomu) divadýlko
(často v záporu) předstírat něco a (snažit se) tak někoho oklamat, splést, dojmout ap.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ďɪvadlo]
(2. j. -dla, 6. j. -dle, -dlu, 2. mn. -del)
podstatné jméno rodu středního
1.
instituce s uměleckým souborem a zprav. s technickým zázemím pořádající produkci dramatických děl:
Divadlo oznámilo, že hru stáhne z repertoáru.
V roce 1990 byl angažován do Národního divadla.
Jedna z hlavních činoherních scén v Praze je Divadlo na Vinohradech.
dát se k divadlu stát se hercem ap.
2.
budova, místnost, prostor, kde se předvádějí dramatická díla:
prostranství před divadlem
rekonstruovat divadlo
Parkoviště se nachází hned vedle divadla.
Herec hrál na divadle velké role. na jevišti, scéně
3.
dramatické umění, při kterém herci zobrazují určitý děj, příběh ap.:
amatérské divadlo
činoherní / loutkové / hudební divadlo
absurdní divadlo (i fraz.)
moderní české divadlo
Všichni v rodině máme divadlo a film velmi rádi.
4.
konkrétní ztvárnění dramatického díla, divadelní inscenace syn. představení:
Lidé se mohou těšit na divadlo o třech dějstvích.
Lístky na divadlo jsou k dostání v předprodeji.
Dneska večer máme divadlo. půjdeme do divadla, na představení
5. expr.
úkaz, jev, děj, který v určitém okamžiku někdo sleduje, pozoruje syn. podívaná:
úžasné divadlo barev a světel
Autor zachytil velkolepé divadlo světel a stínů.
Pro turisty je to lákavé divadlo.
□ alternativní divadlo div.
divadlo využívající nekonvenční, experimentální ap. výrazové prostředky a umělecké formy (taneční, multimediální, improvizované, pouliční aj. divadlo)
→ doklady v korpusu
□ (antické) řecké divadlo
(ve starověkém Řecku od 6. století př. n. l.) divadlo, které položilo základy dramatu jako literárního druhu, hrané v maskách pod širým nebem
→ doklady v korpusu
□ (antické) římské divadlo
(ve starověkém Římě od 3. století př. n. l.) divadlo, které převzalo žánry řecké dramatiky, hrané v zastřešených budovách na jevišti s oponou
→ doklady v korpusu
□ bytové divadlo
(zejména v 70. a 80. letech 20. století v disentu) divadlo hrané v soukromých bytech
□ černé divadlo div.
divadlo, ve kterém herci v černém oblečení pohybují barevnými, nasvícenými předměty na černém pozadí a vytvářejí tak iluzi, že se tyto předměty pohybují samy
□ divadla malých forem div.
(od počátku 20. století) skupina malých divadel, která se programem vymezovala vůči oficiálním divadelním scénám a pro něž je charakteristické prolínání žánrů a druhů a autorský repertoár
□ fyzické divadlo div.
pohybové divadlo charakteristické maximálním tělesným nasazením herců a výraznou expresivitou
□ ochotnické divadlo
divadlo hrané amatéry (ochotníky) ze záliby, ne jako povolání • takový amatérský soubor
◊ absurdní divadlo
nesmyslné, neuvěřitelné nebo směšné jednání odporující logice, rozumovému vysvětlení
→ doklady v korpusu
◊ dělat (z toho / něčeho) divadlo
nepřiměřeně, přehnaně reagovat a tím na sebe upozorňovat
◊ hrát / sehrát / zahrát (někomu) divadlo
(často v záporu) předstírat něco a (snažit se) tak někoho oklamat, splést, dojmout ap.
◊ i s malým kašpárkem se dá hrát velké divadlo expr.
1. i s malým penisem je možné někoho sexuálně uspokojit
2. i s omezenými prostředky lze dosáhnout dobrého výsledku
► divadélko
[ďɪvadeːlko]
(2. j. -lka, 6. j. -lku, 2. mn. -lek, 6. mn. -lkách)
podstatné jméno rodu středního
► kolokv.
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
divadýlko Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
[ďɪvadiːlko]
(2. j. -lka, 6. j. -lku, 2. mn. -lek, 6. mn. -lkách)
podstatné jméno rodu středního
1.
kladenské divadélko
2.
postavit divadélko
Koncert se bude konat v sále divadélka / divadýlka.
3.
připravit / nastudovat divadélko
loutkové divadélko / divadýlko pro nejmenší
◊ hrát / sehrát / zahrát (někomu) divadýlko
(často v záporu) předstírat něco a (snažit se) tak někoho oklamat, splést, dojmout ap.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)