diuretikum
[dɪjuretɪkum]
(2. j. -ka, 6. j. -ku, 6. mn. -kách)
podstatné jméno rodu středního
⟨řec.⟩
1. často množné; farmacie a farmakologie
látka podporující tvorbu moči a její vylučování z organismu, močopudná látka • přípravek s takovou účinnou látkou:
metabolické účinky diuretik
brát diuretika
Kofein je silné diuretikum.
Zápasník byl pozitivně testován na zakázaná diuretika.
2.
přírodní prostředek s takovým účinkem, močopudný prostředek:
Salátová okurka je nejúčinnějším přírodním diuretikem.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dɪjuretɪkum]
(2. j. -ka, 6. j. -ku, 6. mn. -kách)
podstatné jméno rodu středního
⟨řec.⟩
1. často množné; farmacie a farmakologie
látka podporující tvorbu moči a její vylučování z organismu, močopudná látka • přípravek s takovou účinnou látkou:
metabolické účinky diuretik
brát diuretika
Kofein je silné diuretikum.
Zápasník byl pozitivně testován na zakázaná diuretika.
2.
přírodní prostředek s takovým účinkem, močopudný prostředek:
Salátová okurka je nejúčinnějším přírodním diuretikem.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)