disponibilní
[dɪsponɪbɪlňiː]
přídavné jméno
⟨lat.⟩
1.
kterým lze disponovat 1 (mít k dispozici), využitelný:
disponibilní zásoba hnědého uhlí
Každá škola má ve svém školním vzdělávacím programu disponibilní hodiny.
Se stárnutím společnosti bude klesat disponibilní počet pracovních sil.
2. ekonomie, finančnictví
vztahující se k disponibilitě 2 (množství volných finančních prostředků), skutečný, čistý:
disponibilní příjmy domácností
disponibilní zůstatek na účtu
Banky přesouvají své disponibilní prostředky do méně rizikových aktiv.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dɪsponɪbɪlňiː]
přídavné jméno
⟨lat.⟩
1.
kterým lze disponovat 1 (mít k dispozici), využitelný:
disponibilní zásoba hnědého uhlí
Každá škola má ve svém školním vzdělávacím programu disponibilní hodiny.
Se stárnutím společnosti bude klesat disponibilní počet pracovních sil.
2. ekonomie, finančnictví
vztahující se k disponibilitě 2 (množství volných finančních prostředků), skutečný, čistý:
disponibilní příjmy domácností
disponibilní zůstatek na účtu
Banky přesouvají své disponibilní prostředky do méně rizikových aktiv.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)