diskutovat
[dɪskutovat]
(1. j. -tuji, -tuju, 3. j. -tuje, 3. mn. -tují, -tujou, rozk. -tuj, čin. -toval, trp. -tován, podst. jm. -tování)
sloveso nedokonavé
⟨lat.⟩
(kdo diskutuje {o čem, o kom; s kým; co})
pomocí rozhovoru si vyměňovat názory na určité téma, účastnit se diskuse syn. debatovat:
Diskutovali jsme s mladými lidmi o účincích marihuany.
Věc budeme diskutovat s odbory.
Studenti z celého světa na konferenci diskutují na téma role vzdělání v rozvíjení kultury lidských práv.
podst. jm. záliba v diskutování
přídavné jméno → i diskutovaný
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dɪskutovat]
(1. j. -tuji, -tuju, 3. j. -tuje, 3. mn. -tují, -tujou, rozk. -tuj, čin. -toval, trp. -tován, podst. jm. -tování)
sloveso nedokonavé
⟨lat.⟩
(kdo diskutuje {o čem, o kom; s kým; co})
pomocí rozhovoru si vyměňovat názory na určité téma, účastnit se diskuse syn. debatovat:
Diskutovali jsme s mladými lidmi o účincích marihuany.
Věc budeme diskutovat s odbory.
Studenti z celého světa na konferenci diskutují na téma role vzdělání v rozvíjení kultury lidských práv.
podst. jm. záliba v diskutování
přídavné jméno → i diskutovaný
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)