debakl
[debakl]
(2. j. -lu, 6. j. -lu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨fr.⟩
expresivní
(v čem)
úplný nezdar v boji, soutěži ap., naprostá porážka, prohra, fiasko:
ostudný / potupný debakl v utkání
Strana musela po volebním debaklu opustit vládu i sněmovnu.
Při bitvě armáda utrpěla svůj první debakl.
Hosté dvěma góly odvrátili hrozící debakl.
Zápas skončil debaklem domácích.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[debakl]
(2. j. -lu, 6. j. -lu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨fr.⟩
expresivní
(v čem)
úplný nezdar v boji, soutěži ap., naprostá porážka, prohra, fiasko:
ostudný / potupný debakl v utkání
Strana musela po volebním debaklu opustit vládu i sněmovnu.
Při bitvě armáda utrpěla svůj první debakl.
Hosté dvěma góly odvrátili hrozící debakl.
Zápas skončil debaklem domácích.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)