disent
[dɪsent], [dɪzent]
(2. j. -tu, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨angl.<lat.⟩
1.
nesouhlasný postoj k oficiální, vládnoucí ideologii, aktivní opozice proti totalitnímu politickému režimu:
Dokument se zabývá slovenským katolickým disentem a jeho představiteli.
Kulturu disentu vyměnili za kulturu hlavního proudu.
V době našeho disentu bylo pro nás povzbuzením, když jsme se mohli setkat s lidmi ze zahraničí.
2.
společenství disidentů, aktivních odpůrců politického režimu:
Podílel se na aktivitách disentu.
Za minulého režimu patřila k nejvýraznějším osobnostem disentu.
Od 70. let 20. století se pohyboval v disentu a jeho díla vycházela v samizdatových edicích nebo v exilu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dɪsent], [dɪzent]
(2. j. -tu, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨angl.<lat.⟩
1.
nesouhlasný postoj k oficiální, vládnoucí ideologii, aktivní opozice proti totalitnímu politickému režimu:
Dokument se zabývá slovenským katolickým disentem a jeho představiteli.
Kulturu disentu vyměnili za kulturu hlavního proudu.
V době našeho disentu bylo pro nás povzbuzením, když jsme se mohli setkat s lidmi ze zahraničí.
2.
společenství disidentů, aktivních odpůrců politického režimu:
Podílel se na aktivitách disentu.
Za minulého režimu patřila k nejvýraznějším osobnostem disentu.
Od 70. let 20. století se pohyboval v disentu a jeho díla vycházela v samizdatových edicích nebo v exilu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)