disciplinovaný
[dɪscɪplɪnovaniː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
dodržující disciplínu 1 (kázeň) • svědčící o tom, ukázněný op. nedisciplinovaný:
Obě strany mají poměrně disciplinované voliče.
Pokud budou řidiči disciplinovaní, nenastanou vážnější komplikace.
Chtěl bych poděkovat za disciplinované chování všech zúčastněných.
Byli jsme disciplinovanější než v předchozích zápasech.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dɪscɪplɪnovaniː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
dodržující disciplínu 1 (kázeň) • svědčící o tom, ukázněný op. nedisciplinovaný:
Obě strany mají poměrně disciplinované voliče.
Pokud budou řidiči disciplinovaní, nenastanou vážnější komplikace.
Chtěl bych poděkovat za disciplinované chování všech zúčastněných.
Byli jsme disciplinovanější než v předchozích zápasech.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)