direktivní
[dɪrektɪvňiː], [dɪrektiːvňiː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
vztahující se k direktivě • založený na směrnicích, zásadách ap., příkazový, usměrňující:
direktivní nařízení / příkaz / zásah
Nový školský zákon ruší direktivní osnovy.
Mnozí lidé jsou alergičtí na direktivní způsob vedení.
Nejsem zastáncem direktivního přístupu k dětem.
U nového úkolu či u nového pracovníka je třeba uplatnit spíše direktivnější instrukce.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dɪrektɪvňiː], [dɪrektiːvňiː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
vztahující se k direktivě • založený na směrnicích, zásadách ap., příkazový, usměrňující:
direktivní nařízení / příkaz / zásah
Nový školský zákon ruší direktivní osnovy.
Mnozí lidé jsou alergičtí na direktivní způsob vedení.
Nejsem zastáncem direktivního přístupu k dětem.
U nového úkolu či u nového pracovníka je třeba uplatnit spíše direktivnější instrukce.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)