diplomaticky I
[dɪplomatɪckɪ]
příslovce
1.
způsobem založeným na diplomacii 1 (zahraničněpolitické činnosti), prostřednictvím diplomatů 1 (státních úředníků):
diplomaticky vyřešit krizi
S problematickými zeměmi je třeba intenzivně diplomaticky jednat.
Problematiku hodlám v nejbližší době diplomaticky projednat na nejvyšších postech.
2. (2. st. -ičtěji)
s využitím prozíravosti, obratnosti při komunikaci a vyjednávání s lidmi, taktně:
vyjadřovat se / odpovídat diplomaticky
Raději jsem neodpověděl a diplomaticky pomlčel.
Svoje názory neumím diplomaticky zaobalit.
Nyní se trenér vyjádřil už poněkud diplomatičtěji.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dɪplomatɪckɪ]
příslovce
1.
způsobem založeným na diplomacii 1 (zahraničněpolitické činnosti), prostřednictvím diplomatů 1 (státních úředníků):
diplomaticky vyřešit krizi
S problematickými zeměmi je třeba intenzivně diplomaticky jednat.
Problematiku hodlám v nejbližší době diplomaticky projednat na nejvyšších postech.
2. (2. st. -ičtěji)
s využitím prozíravosti, obratnosti při komunikaci a vyjednávání s lidmi, taktně:
vyjadřovat se / odpovídat diplomaticky
Raději jsem neodpověděl a diplomaticky pomlčel.
Svoje názory neumím diplomaticky zaobalit.
Nyní se trenér vyjádřil už poněkud diplomatičtěji.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)