dioptrie
[dɪjoptrɪje]
(2. j. -ie)
podstatné jméno rodu ženského
⟨~řec.⟩
optika
jednotka optické mohutnosti čočky udávající schopnost shromažďovat nebo rozptylovat světelné paprsky, dioptrická hodnota, zn. D:
Zrak se mi zhoršil o půl dioptrie.
kolokv. vyš.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dɪjoptrɪje]
(2. j. -ie)
podstatné jméno rodu ženského
⟨~řec.⟩
optika
jednotka optické mohutnosti čočky udávající schopnost shromažďovat nebo rozptylovat světelné paprsky, dioptrická hodnota, zn. D:
Zrak se mi zhoršil o půl dioptrie.
kolokv. vyš.
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Mám pět dioptrií. brýle, čočky s pěti dioptriemi Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)