diferenciace
[dɪferencɪjace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
1. (čeho; v čem; mezi kým, mezi čím)
postupné projevování, projevení rozdílů • proces odlišování, odlišení, rozlišování, rozlišení a jeho výsledek:
mzdová / příjmová diferenciace
názorová diferenciace ve vedení strany
diferenciace v odměňování pracovníků podle jejich přínosu pro firmy
diferenciace mezi kandidáty členství v EU
sociol. sociální diferenciace společnosti stratifikace
lingv. stylistická diferenciace přejatých slov
2. biologie
proces, při kterém z nespecializované buňky vzniká buňka strukturně a funkčně specializovaná syn. rozrůzňování, rozrůznění:
diferenciace různých tkání během vývoje plodu
U vyšších organismů dochází k buněčné diferenciaci.
Kmenové buňky jsou méně specializované buňky, mají zachovanou schopnost pozdější diferenciace.
Diferenciace buněk v jednotlivých tkáních umožňuje pohyb a smyslové vnímání.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dɪferencɪjace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
1. (čeho; v čem; mezi kým, mezi čím)
postupné projevování, projevení rozdílů • proces odlišování, odlišení, rozlišování, rozlišení a jeho výsledek:
mzdová / příjmová diferenciace
názorová diferenciace ve vedení strany
diferenciace v odměňování pracovníků podle jejich přínosu pro firmy
diferenciace mezi kandidáty členství v EU
sociol. sociální diferenciace společnosti stratifikace
lingv. stylistická diferenciace přejatých slov
2. biologie
proces, při kterém z nespecializované buňky vzniká buňka strukturně a funkčně specializovaná syn. rozrůzňování, rozrůznění:
diferenciace různých tkání během vývoje plodu
U vyšších organismů dochází k buněčné diferenciaci.
Kmenové buňky jsou méně specializované buňky, mají zachovanou schopnost pozdější diferenciace.
Diferenciace buněk v jednotlivých tkáních umožňuje pohyb a smyslové vnímání.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)