dialog
[dɪjalok], 2. j. [dɪjalogu]
(2. j. -ogu, 6. j. -ogu, 6. mn. -ozích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨řec.⟩
1. (s kým; mezi kým; o čem)
rozhovor mezi dvěma nebo více lidmi (v divadelní hře, filmu, knize ap.) tvořený jednotlivými replikami mluvčích op. monolog:
svižné / jiskřivé dialogy
dialog v knize
dialogy postav
inscenace založená na humorných dialozích herecké dvojice
Hra je plná vtipných dialogů.
Dialogy filmu poněkud šustí papírem.
přen. Své fotografie chápu jako jakýsi dialog s výtvarným uměním.
□ platonský dialog filozofie, literární věda
usměrňovaný rozhovor založený na konfrontaci protikladných názorů, který má vést k poznání pravdy • takový literární žánr
→ doklady v korpusu
Podle řeckého filozofa Platona (427 př. n. l.–347 př. n. l.).
2. (s kým; mezi kým; o čem)
(oficiální) diskuse mezi dvěma nebo více lidmi nebo skupinami, obvykle zaměřená na řešení nějakého problému a nalezení shody:
politický / náboženský / mezikulturní dialog
ochota / připravenost k dialogu
vyzvat k dialogu
vytvořit prostor pro dialog
vést dialog o sporných otázkách
Podařilo se navázat konstruktivní / otevřený dialog mezi všemi zúčastněnými stranami.
3. počítače a IT
rámeček na obrazovce počítače, mobilního telefonu se zobrazenou informací (upozorněním, hlášením chyby ap.), u které je vyžadována odezva od uživatele, dialogové okno:
varovný dialog s dotazem na povolení dané akce
V zobrazeném dialogu klepněte na tlačítko Nová záložka.
Ve webovém prohlížeči vyskočí dialog s žádostí o přihlašovací údaje.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dɪjalok], 2. j. [dɪjalogu]
(2. j. -ogu, 6. j. -ogu, 6. mn. -ozích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨řec.⟩
1. (s kým; mezi kým; o čem)
rozhovor mezi dvěma nebo více lidmi (v divadelní hře, filmu, knize ap.) tvořený jednotlivými replikami mluvčích op. monolog:
svižné / jiskřivé dialogy
dialog v knize
dialogy postav
inscenace založená na humorných dialozích herecké dvojice
Hra je plná vtipných dialogů.
Dialogy filmu poněkud šustí papírem.
přen. Své fotografie chápu jako jakýsi dialog s výtvarným uměním.
□ platonský dialog filozofie, literární věda
usměrňovaný rozhovor založený na konfrontaci protikladných názorů, který má vést k poznání pravdy • takový literární žánr
→ doklady v korpusu
Podle řeckého filozofa Platona (427 př. n. l.–347 př. n. l.).
2. (s kým; mezi kým; o čem)
(oficiální) diskuse mezi dvěma nebo více lidmi nebo skupinami, obvykle zaměřená na řešení nějakého problému a nalezení shody:
politický / náboženský / mezikulturní dialog
ochota / připravenost k dialogu
vyzvat k dialogu
vytvořit prostor pro dialog
vést dialog o sporných otázkách
Podařilo se navázat konstruktivní / otevřený dialog mezi všemi zúčastněnými stranami.
3. počítače a IT
rámeček na obrazovce počítače, mobilního telefonu se zobrazenou informací (upozorněním, hlášením chyby ap.), u které je vyžadována odezva od uživatele, dialogové okno:
varovný dialog s dotazem na povolení dané akce
V zobrazeném dialogu klepněte na tlačítko Nová záložka.
Ve webovém prohlížeči vyskočí dialog s žádostí o přihlašovací údaje.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)