dezaktivovat se
[dezaktɪvovat se]
(3. j. -vuje se, 3. mn. -vují se, -vujou se, čin. -voval se, trp. -vován, podst. jm. -vování (se))
sloveso dokonavé i nedokonavé
⟨fr.+lat.⟩
1. (co se dezaktivuje {čím})
vyřadit se, vyřazovat se z činnosti, chodu, provozu, z činného stavu syn. deaktivovat se 1; op. zaktivovat se:
Zařízení se dezaktivují v momentu dezaktivace miny.
Systém se dezaktivuje stisknutím ovladače.
2. biologie, chemie (co se dezaktivuje)
(o chemických látkách)
zrušit, rušit svou účinnost, své působení syn. inaktivovat se; op. zaktivovat se:
V silně kyselém a zásaditém prostředí se enzymy dezaktivují.
nedokonavé → deaktivovat se
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dezaktɪvovat se]
(3. j. -vuje se, 3. mn. -vují se, -vujou se, čin. -voval se, trp. -vován, podst. jm. -vování (se))
sloveso dokonavé i nedokonavé
⟨fr.+lat.⟩
1. (co se dezaktivuje {čím})
vyřadit se, vyřazovat se z činnosti, chodu, provozu, z činného stavu syn. deaktivovat se 1; op. zaktivovat se:
Zařízení se dezaktivují v momentu dezaktivace miny.
Systém se dezaktivuje stisknutím ovladače.
2. biologie, chemie (co se dezaktivuje)
(o chemických látkách)
zrušit, rušit svou účinnost, své působení syn. inaktivovat se; op. zaktivovat se:
V silně kyselém a zásaditém prostředí se enzymy dezaktivují.
nedokonavé → deaktivovat se
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)