detektiv
[detektɪf], [detektiːf], 2. j. [detektɪva], [detektiːva]
(2. j. -va, 3., 6. j. -vovi, -vu, 1. mn. -vové)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨angl.<lat.⟩
kdo profesionálně provádí pátrání k odhalení pachatele trestného činu nebo k získání určitých informací, vyšetřovatel:
policejní detektiv
elitní detektiv z útvaru pro odhalování organizovaného zločinu
najmout si soukromého detektiva
Jako detektiv vyšetřuje případy hospodářské kriminality.
Detektivové zatkli prodejce falešných dálničních známek.
► detektivka I
[detektɪfka], [detektiːfka], 2. mn. [detektɪvek], [detektiːvek]
(2. j. -vky, 2. mn. -vek)
podstatné jméno rodu ženského
bystrá amatérská detektivka
Vypracovala se na detektivku v terénu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[detektɪf], [detektiːf], 2. j. [detektɪva], [detektiːva]
(2. j. -va, 3., 6. j. -vovi, -vu, 1. mn. -vové)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨angl.<lat.⟩
kdo profesionálně provádí pátrání k odhalení pachatele trestného činu nebo k získání určitých informací, vyšetřovatel:
policejní detektiv
elitní detektiv z útvaru pro odhalování organizovaného zločinu
najmout si soukromého detektiva
Jako detektiv vyšetřuje případy hospodářské kriminality.
Detektivové zatkli prodejce falešných dálničních známek.
► detektivka I
[detektɪfka], [detektiːfka], 2. mn. [detektɪvek], [detektiːvek]
(2. j. -vky, 2. mn. -vek)
podstatné jméno rodu ženského
bystrá amatérská detektivka
Vypracovala se na detektivku v terénu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)