detail
[detajl]
(2. j. -lu, 6. j. -lu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨fr.⟩
1.
jednotlivá, dílčí, často drobná věc, informace ap. jako část většího celku, jednotlivost • vedlejší okolnost, podrobnost:
doladění detailů smlouvy
mít vytříbený smysl pro detail
Je třeba si všímat detailů.
Musím zmínit zajímavý detail.
Všechno jsem si důkladně připravil a promyslel do nejmenších detailů.
2. technika
menší součástka stroje nebo zařízení • její část rozkreslená na výkrese, zprav. ve zvětšeném měřítku:
montážní detaily zařízení
detail kotvení vyzdívky
Mikroskopy se liší konstrukčními detaily jednotlivých výrobců.
Většinu výkresů tvoří schémata nebo detaily.
3. architektura, výtvarné umění
podrobně zachycená část nějakého uměleckého celku:
detail obrazu
architektonické detaily v interiérech
ozdobné detaily na venkovní fasádě
zvýraznění historických detailů omítky
Dotvářel v kameni poslední detaily své sochy.
4. fotografie
záběr malé části z většího námětového celku • film. záběr zblízka:
snímek detailu průčelí
zvětšený detail obrázku
Scéna se natočí v detailu.
Kameraman pohotově přejde z celkového záběru k detailu.
Režie nechává kameru snímat velký detail tváře hlavní postavy.
◊ (ale) to je detail
(v porovnání s něčím) je to málo důležité, bezvýznamné, je to maličkost
→ doklady v korpusu
◊ ďábel je / vězí / tkví / se skrývá v detailu ◊ ďábel je skryt / ukryt / skrytý v detailu
zdánlivě nepodstatná maličkost je velmi důležitá
→ doklady v korpusu
◊ jít / zacházet / zabíhat / pouštět se do detailů
uvádět, líčit něco (až příliš) podrobně, věnovat se něčemu (velmi nebo až příliš) podrobně, důkladně
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[detajl]
(2. j. -lu, 6. j. -lu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨fr.⟩
1.
jednotlivá, dílčí, často drobná věc, informace ap. jako část většího celku, jednotlivost • vedlejší okolnost, podrobnost:
doladění detailů smlouvy
mít vytříbený smysl pro detail
Je třeba si všímat detailů.
Musím zmínit zajímavý detail.
Všechno jsem si důkladně připravil a promyslel do nejmenších detailů.
2. technika
menší součástka stroje nebo zařízení • její část rozkreslená na výkrese, zprav. ve zvětšeném měřítku:
montážní detaily zařízení
detail kotvení vyzdívky
Mikroskopy se liší konstrukčními detaily jednotlivých výrobců.
Většinu výkresů tvoří schémata nebo detaily.
3. architektura, výtvarné umění
podrobně zachycená část nějakého uměleckého celku:
detail obrazu
architektonické detaily v interiérech
ozdobné detaily na venkovní fasádě
zvýraznění historických detailů omítky
Dotvářel v kameni poslední detaily své sochy.
4. fotografie
záběr malé části z většího námětového celku • film. záběr zblízka:
snímek detailu průčelí
zvětšený detail obrázku
Scéna se natočí v detailu.
Kameraman pohotově přejde z celkového záběru k detailu.
Režie nechává kameru snímat velký detail tváře hlavní postavy.
◊ (ale) to je detail
(v porovnání s něčím) je to málo důležité, bezvýznamné, je to maličkost
→ doklady v korpusu
◊ ďábel je / vězí / tkví / se skrývá v detailu ◊ ďábel je skryt / ukryt / skrytý v detailu
zdánlivě nepodstatná maličkost je velmi důležitá
→ doklady v korpusu
◊ jít / zacházet / zabíhat / pouštět se do detailů
uvádět, líčit něco (až příliš) podrobně, věnovat se něčemu (velmi nebo až příliš) podrobně, důkladně
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)