desatery
[desaterɪ]
(jen mn., 1. mn. ve všech rodech vyjma m. živ. desatery, v rodě s. i desatera, 4. mn. ve všech rodech desatery, v rodě s. i desatera, jinak skloňování podle příd. jm. mladý)
číslovka
1. číslovka souborová
vyjadřuje, že souborů jednotlivin je deset:
desatery boty
balit na týdenní pobyt desatery ponožky deset párů
2. číslovka základní
(ve spojení se jmény pomnožnými)
označuje počet 10:
desatery šaty / kalhoty
Čte denně desatery noviny.
Kamarádka vyřadila patery ze svých asi desaterých plavek.
→ desatero I, desatero I
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[desaterɪ]
(jen mn., 1. mn. ve všech rodech vyjma m. živ. desatery, v rodě s. i desatera, 4. mn. ve všech rodech desatery, v rodě s. i desatera, jinak skloňování podle příd. jm. mladý)
číslovka
1. číslovka souborová
vyjadřuje, že souborů jednotlivin je deset:
desatery boty
balit na týdenní pobyt desatery ponožky deset párů
2. číslovka základní
(ve spojení se jmény pomnožnými)
označuje počet 10:
desatery šaty / kalhoty
Čte denně desatery noviny.
Kamarádka vyřadila patery ze svých asi desaterých plavek.
Poznámka Podle Internetové jazykové příručky lze považovat původem ženskou koncovku -y v 1. pádě mn. č. i pro střední rod za stylově neutrální (vedle koncovky -a). V 1. pádě mn. č. v rodě m. živ. se tvar číslovky desatery nepoužívá.
Poznámka Číslovka desatery ve významu souborovém se ojediněle vyskytuje i v jednotném čísle rodu středního ve spojení s hromadnými jmény (desatero paroží). V těchto spojeních však tvar desatero přechází k číslovce úhrnné, což se projevuje i ve skloňování (o desateru paroží).
→ desatero I, desatero I
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)