depozitní
[depozɪtňiː]
přídavné jméno
1. finančnictví
vztahující se k depozitům 1 (peněžním prostředkům svěřeným bance):
depozitní účet / vklad
depozitní směnka
depozitní úroková sazba
Na depozitních bankomatech je možné vkládat hotové peníze, které se on-line připíší na bankovní účet.
□ depozitní certifikát finančnictví
cenný papír vystavený bankou na určitou částku, stanovenou dobu a určený úrok
syn. vkladový certifikát
2.
vztahující se k depozitu 2 (místu určenému k úschově, uložení předmětů):
depozitní sklad knih
Svoje vinné poklady si můžete kvalitně uložit do pronajatých depozitních boxů v národní bance vín.
Výstava bude v depozitním prostoru pěstebních skleníků arboreta.
práv. depozitní úschova peněz u notáře
3.
vztahující se k depozitu 4 (zařízení poskytujícímu péči opuštěným zvířatům):
Sedm kočičích sirotků našlo dočasný azyl v depozitním útulku.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[depozɪtňiː]
přídavné jméno
1. finančnictví
vztahující se k depozitům 1 (peněžním prostředkům svěřeným bance):
depozitní účet / vklad
depozitní směnka
depozitní úroková sazba
Na depozitních bankomatech je možné vkládat hotové peníze, které se on-line připíší na bankovní účet.
□ depozitní certifikát finančnictví
cenný papír vystavený bankou na určitou částku, stanovenou dobu a určený úrok
syn. vkladový certifikát
2.
vztahující se k depozitu 2 (místu určenému k úschově, uložení předmětů):
depozitní sklad knih
Svoje vinné poklady si můžete kvalitně uložit do pronajatých depozitních boxů v národní bance vín.
Výstava bude v depozitním prostoru pěstebních skleníků arboreta.
práv. depozitní úschova peněz u notáře
3.
vztahující se k depozitu 4 (zařízení poskytujícímu péči opuštěným zvířatům):
Sedm kočičích sirotků našlo dočasný azyl v depozitním útulku.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)