deka I
[deka]
(2. j. deky)
podstatné jméno rodu ženského
⟨něm.⟩
1.
přikrývka určená k zahřátí:
teplá / prošívaná / vlněná deka
zabalit se do deky
zalézt pod deku
ležet / sedět na dece
Přikryl nemocného dekou.
2.
neproniknutelná vrstva něčeho zcela pokrývající nějaký venkovní prostor, opar, pokrývka:
S enormně nízkými teplotami se Opavsko zahalilo do neprodyšné smogové deky.
Město bylo pokryté šedočernou mlžnou dekou.
Na Vysočinu dopadla pořádná sněhová deka.
Nad továrnou leží deka zeleného kouře.
3. kolokviální
deprese 2 (stav sklíčenosti) syn. depka:
Kluci museli překonat psychickou deku.
Když jsme nevyhráli v sedmi zápasech, padla na nás pořádná deka.
Na hráčích je patrná deka, nevěří si.
Konečně z nás všech ta tíživá deka spadla.
◊ leze to z něj jak(o) z chlupaté deky expresivní
◊ kolokviální
nemůže se vyjádřit, mluví velmi pomalu, nesnadno • nechce se vyjádřit, mluví neochotně
→ doklady v korpusu
zdrobnělé → dečka
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[deka]
(2. j. deky)
podstatné jméno rodu ženského
⟨něm.⟩
1.
přikrývka určená k zahřátí:
teplá / prošívaná / vlněná deka
zabalit se do deky
zalézt pod deku
ležet / sedět na dece
Přikryl nemocného dekou.
2.
neproniknutelná vrstva něčeho zcela pokrývající nějaký venkovní prostor, opar, pokrývka:
S enormně nízkými teplotami se Opavsko zahalilo do neprodyšné smogové deky.
Město bylo pokryté šedočernou mlžnou dekou.
Na Vysočinu dopadla pořádná sněhová deka.
Nad továrnou leží deka zeleného kouře.
3. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
deprese 2 (stav sklíčenosti) syn. depka:
Kluci museli překonat psychickou deku.
Když jsme nevyhráli v sedmi zápasech, padla na nás pořádná deka.
Na hráčích je patrná deka, nevěří si.
Konečně z nás všech ta tíživá deka spadla.
◊ leze to z něj jak(o) z chlupaté deky expresivní
◊ kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní leze to z něj jak(o) z chlupatý deky Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
nemůže se vyjádřit, mluví velmi pomalu, nesnadno • nechce se vyjádřit, mluví neochotně
→ doklady v korpusu
zdrobnělé → dečka
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)