depka
[depka]
(2. j. depky, 2. mn. depek)
podstatné jméno rodu ženského
kolokviální
deprese 2 (stav sklíčenosti) syn. deka I/3:
podzimní depka
mít hroznou / pořádnou depku
Občas na člověka padne depka.
Nádherně barevné hyacinty vám pomůžou zahnat depky ze špatného počasí.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[depka]
(2. j. depky, 2. mn. depek)
podstatné jméno rodu ženského
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
deprese 2 (stav sklíčenosti) syn. deka I/3:
podzimní depka
mít hroznou / pořádnou depku
Občas na člověka padne depka.
Nádherně barevné hyacinty vám pomůžou zahnat depky ze špatného počasí.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)