demontovat
[demontovat]
(1. j. -tuji, -tuju, 3. j. -tuje, 3. mn. -tují, -tujou, rozk. -tuj, čin. -toval, trp. -tován, podst. jm. -tování)
sloveso nedokonavé i dokonavé
⟨fr.⟩
1. (kdo demontuje co {odkud})
rozebírat, rozebrat konstrukci, přístroj ap. na jednotlivé části • odstranit je z místa, kde jsou umístěny op. montovat:
demontovat lešení / výrobní zařízení
demontovat z auta náhradní díly
Dělníci začali postupně demontovat střešní konstrukci radnice.
Mechanik demontuje kryty motoru.
Socha byla demontována a odvezena do ateliéru na restaurování.
2. (kdo, co demontuje co)
(postupně) rozkládat, rozložit nějaký (hodnotový, ideologický) celek, systém ap.:
demontovat komunismus
Nová elita demontovala instituce a mechanismy starého režimu.
Levicové reformy musí zabránit extrémním pokusům demontovat celý sociální systém.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[demontovat]
(1. j. -tuji, -tuju, 3. j. -tuje, 3. mn. -tují, -tujou, rozk. -tuj, čin. -toval, trp. -tován, podst. jm. -tování)
sloveso nedokonavé i dokonavé
⟨fr.⟩
1. (kdo demontuje co {odkud})
rozebírat, rozebrat konstrukci, přístroj ap. na jednotlivé části • odstranit je z místa, kde jsou umístěny op. montovat:
demontovat lešení / výrobní zařízení
demontovat z auta náhradní díly
Dělníci začali postupně demontovat střešní konstrukci radnice.
Mechanik demontuje kryty motoru.
Socha byla demontována a odvezena do ateliéru na restaurování.
2. (kdo, co demontuje co)
(postupně) rozkládat, rozložit nějaký (hodnotový, ideologický) celek, systém ap.:
demontovat komunismus
Nová elita demontovala instituce a mechanismy starého režimu.
Levicové reformy musí zabránit extrémním pokusům demontovat celý sociální systém.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)