dekódovat
[dekoːdovat]
(1. j. -duji, -duju, 3. j. -duje, 3. mn. -dují, -dujou, rozk. -duj, čin. -doval, trp. -dován, podst. jm. -dování)
sloveso dokonavé i nedokonavé
⟨fr.⟩
1. (co, kdo dekóduje co)
převést, převádět z jedné soustavy znaků do druhé • převést, převádět zakódovaná data zpět do nezakódované podoby syn. dešifrovat; op. kódovat:
dekódovat šifrované zprávy
Čtečka rychle dekóduje i obtížně čitelné a pomačkané čárové kódy.
Program kóduje a dekóduje video nebo audio.
Set-top-box je zařízení schopné dekódovat digitální signál.
2. (kdo dekóduje co)
správně pochopit, chápat, odhalit, odhalovat podstatu něčeho syn. dešifrovat:
dekódovat z tváře emoce
pomáhat dekódovat poselství muzea a jeho sbírek
Dva různí příjemci mohou dekódovat sdělení naprosto odlišně.
Vědci dekódovali lidský genom.
podst. jm. dekódování smyslu textu určeného k překladu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dekoːdovat]
(1. j. -duji, -duju, 3. j. -duje, 3. mn. -dují, -dujou, rozk. -duj, čin. -doval, trp. -dován, podst. jm. -dování)
sloveso dokonavé i nedokonavé
⟨fr.⟩
1. (co, kdo dekóduje co)
převést, převádět z jedné soustavy znaků do druhé • převést, převádět zakódovaná data zpět do nezakódované podoby syn. dešifrovat; op. kódovat:
dekódovat šifrované zprávy
Čtečka rychle dekóduje i obtížně čitelné a pomačkané čárové kódy.
Program kóduje a dekóduje video nebo audio.
Set-top-box je zařízení schopné dekódovat digitální signál.
2. (kdo dekóduje co)
správně pochopit, chápat, odhalit, odhalovat podstatu něčeho syn. dešifrovat:
dekódovat z tváře emoce
pomáhat dekódovat poselství muzea a jeho sbírek
Dva různí příjemci mohou dekódovat sdělení naprosto odlišně.
Vědci dekódovali lidský genom.
podst. jm. dekódování smyslu textu určeného k překladu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)