konflikt
[konflɪkt]
(2. j. -tu, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨lat.⟩
1. (s kým; mezi kým)
nesoulad způsobený odlišnými názory, zájmy, cíli ap., neshoda, spor:
generační konflikt
diplomatický / obchodní konflikt
vyvolávat konflikty
předcházet konfliktům se sousedy
Na pracovišti často docházelo ke konfliktům.
Odborníci radí řešit konflikty mezi partnery ještě před sňatkem.
□ dramatický konflikt divadelnictví
konflikt, napětí v dramatu plynoucí z odlišných postojů postav k dramatické situaci nebo z jejich rozdílných představ o světě
□ konflikt zájmů
1. rozpor protichůdných zájmů jednoho člověka nebo skupiny
syn. střet zájmů 1
2. právo situace, ve které je nestranné vykonávání veřejných funkcí ohroženo nebo narušeno osobními zájmy příslušných lidí
syn. střet zájmů 2
□ sociální konflikt sociologie
konflikt, střet mezi společenskými aktéry (skupinami osob) plynoucí z jejich odlišných hodnot, snahy realizovat protichůdné cíle ap.
□ vnitřní konflikt psychologie a psychiatrie
konflikt, rozpor mezi dvěma nebo více cíli, potřebami, hodnotami ap. u téhož člověka
2. (mezi čím; s čím)
nesoulad plynoucí z odlišné podstaty věcí, z jejich protichůdných vlastností, rozpor:
konflikt ideálů a reality
Příběh je založený na konfliktu dobra a zla.
Tyto problémy vznikají z konfliktů hodnot.
Konflikt mezi tradicí a moderností může nabývat i značně bizarních podob.
3. (mezi kým; s kým)
vojenský střet, válka:
válečný / ozbrojený konflikt mezi státy
zabránit dalším světovým konfliktům
Co původně vypadalo jako lokální konflikt, byl ve skutečnosti globální střet dvou mocností.
Konflikt vypukl v červenci a v srpnu bylo vyhlášeno příměří.
Etnický konflikt v provincii si za posledních pět let vyžádal přes 200 000 obětí.
◊ konflikt se zákonem
porušení zákona, protiprávní čin
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[konflɪkt]
(2. j. -tu, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨lat.⟩
1. (s kým; mezi kým)
nesoulad způsobený odlišnými názory, zájmy, cíli ap., neshoda, spor:
generační konflikt
diplomatický / obchodní konflikt
vyvolávat konflikty
předcházet konfliktům se sousedy
Na pracovišti často docházelo ke konfliktům.
Odborníci radí řešit konflikty mezi partnery ještě před sňatkem.
□ dramatický konflikt divadelnictví
konflikt, napětí v dramatu plynoucí z odlišných postojů postav k dramatické situaci nebo z jejich rozdílných představ o světě
□ konflikt zájmů
1. rozpor protichůdných zájmů jednoho člověka nebo skupiny
syn. střet zájmů 1
2. právo situace, ve které je nestranné vykonávání veřejných funkcí ohroženo nebo narušeno osobními zájmy příslušných lidí
syn. střet zájmů 2
□ sociální konflikt sociologie
konflikt, střet mezi společenskými aktéry (skupinami osob) plynoucí z jejich odlišných hodnot, snahy realizovat protichůdné cíle ap.
□ vnitřní konflikt psychologie a psychiatrie
konflikt, rozpor mezi dvěma nebo více cíli, potřebami, hodnotami ap. u téhož člověka
2. (mezi čím; s čím)
nesoulad plynoucí z odlišné podstaty věcí, z jejich protichůdných vlastností, rozpor:
konflikt ideálů a reality
Příběh je založený na konfliktu dobra a zla.
Tyto problémy vznikají z konfliktů hodnot.
Konflikt mezi tradicí a moderností může nabývat i značně bizarních podob.
3. (mezi kým; s kým)
vojenský střet, válka:
válečný / ozbrojený konflikt mezi státy
zabránit dalším světovým konfliktům
Co původně vypadalo jako lokální konflikt, byl ve skutečnosti globální střet dvou mocností.
Konflikt vypukl v červenci a v srpnu bylo vyhlášeno příměří.
Etnický konflikt v provincii si za posledních pět let vyžádal přes 200 000 obětí.
◊ konflikt se zákonem
porušení zákona, protiprávní čin
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)