degradovat
[degradovat]
(1. j. -duji, -duju, 3. j. -duje, 3. mn. -dují, -dujou, rozk. -duj, čin. -doval, trp. -dován, podst. jm. -dování)
sloveso nedokonavé i dokonavé
⟨lat.⟩
1. (kdo degraduje koho4 {na koho})
(v armádě) zbavovat, zbavit někoho hodnosti, snižovat, snížit někomu hodnost • (ve veřejném životě) odvolávat, odvolat z funkce, přeřazovat, přeřadit na nižší funkci:
Armáda degradovala vojenského lékaře.
Banka degradovala některé ze svých prominentních manažerů.
Po podpisu Charty 77 jsem byl degradován na vojína.
Ředitel bude degradován na vedoucího oddělení.
podst. jm. degradování důstojníka
2. (kdo, co degraduje co {na co; do čeho}; koho4 {na koho, na co; do čeho})
snižovat, snížit nebo zhoršovat, zhoršit kvalitu, úroveň, význam něčeho, někoho, znehodnocovat, znehodnotit:
Druhá světová válka degradovala humanistické principy.
Školská politika státu degradovala učňovské obory na jakýsi okrajový segment vzdělávací soustavy.
Matka byla v rodině degradována do role služky.
podst. jm. Kritici ho obviňují z degradování kvalitní žurnalistiky.
3. (co degraduje {z něj. příčiny})
postupně a trvale se vnějšími vlivy narušovat, narušit, rozpadat se, rozpadnout se:
V místech zatékání degraduje beton a obnažená výztuž mostu koroduje.
Na sloupu se tvoří pukliny, materiál postupně degraduje a odloupává se.
Zdivo povětrnostními vlivy degradovalo.
4. chemie (co degraduje co)
postupně štěpit, rozštěpit molekuly nějaké látky na menší částice, rozkládat, rozložit, odbourávat, odbourat:
schopnost bakterií degradovat toxické látky
Při vysokém pH může být polymer degradován oxidací.
dokonavé k 2, 3 → i zdegradovat
přídavné jméno → i degradovaný
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[degradovat]
(1. j. -duji, -duju, 3. j. -duje, 3. mn. -dují, -dujou, rozk. -duj, čin. -doval, trp. -dován, podst. jm. -dování)
sloveso nedokonavé i dokonavé
⟨lat.⟩
1. (kdo degraduje koho4 {na koho})
(v armádě) zbavovat, zbavit někoho hodnosti, snižovat, snížit někomu hodnost • (ve veřejném životě) odvolávat, odvolat z funkce, přeřazovat, přeřadit na nižší funkci:
Armáda degradovala vojenského lékaře.
Banka degradovala některé ze svých prominentních manažerů.
Po podpisu Charty 77 jsem byl degradován na vojína.
Ředitel bude degradován na vedoucího oddělení.
podst. jm. degradování důstojníka
2. (kdo, co degraduje co {na co; do čeho}; koho4 {na koho, na co; do čeho})
snižovat, snížit nebo zhoršovat, zhoršit kvalitu, úroveň, význam něčeho, někoho, znehodnocovat, znehodnotit:
Druhá světová válka degradovala humanistické principy.
Školská politika státu degradovala učňovské obory na jakýsi okrajový segment vzdělávací soustavy.
Matka byla v rodině degradována do role služky.
podst. jm. Kritici ho obviňují z degradování kvalitní žurnalistiky.
3. (co degraduje {z něj. příčiny})
postupně a trvale se vnějšími vlivy narušovat, narušit, rozpadat se, rozpadnout se:
V místech zatékání degraduje beton a obnažená výztuž mostu koroduje.
Na sloupu se tvoří pukliny, materiál postupně degraduje a odloupává se.
Zdivo povětrnostními vlivy degradovalo.
4. chemie (co degraduje co)
postupně štěpit, rozštěpit molekuly nějaké látky na menší částice, rozkládat, rozložit, odbourávat, odbourat:
schopnost bakterií degradovat toxické látky
Při vysokém pH může být polymer degradován oxidací.
dokonavé k 2, 3 → i zdegradovat
přídavné jméno → i degradovaný
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)