decilitr
[decɪlɪtr]
(2. j. -ru, 6. j. -ru)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨lat.+řec.⟩
jednotka objemu (desetina litru), zn. dl • tekutina v tomto množství:
decilitr vody
Vejce rozšleháme v decilitru mléka.
Člověk během noci vypotí až několik decilitrů potu.
Při každém studeném startu spotřebovává motor o tři až čtyři decilitry benzinu více než po dosažení provozní teploty.
Vypil asi čtyři decilitry vína.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[decɪlɪtr]
(2. j. -ru, 6. j. -ru)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨lat.+řec.⟩
jednotka objemu (desetina litru), zn. dl • tekutina v tomto množství:
decilitr vody
Vejce rozšleháme v decilitru mléka.
Člověk během noci vypotí až několik decilitrů potu.
Při každém studeném startu spotřebovává motor o tři až čtyři decilitry benzinu více než po dosažení provozní teploty.
Vypil asi čtyři decilitry vína.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)