chytrý
[xɪtriː]
přídavné jméno
1. (2. st. chytřejší)
rychle a správně uvažující, rychle chápající, rozumově vyspělý, bystrý op. hloupý 1:
Byl to takový mlčenlivý, ale chytrý kluk.
Jsi chytrá a šikovná holka, to zvládneš.
Odborníci nedoporučují dávat extrémně chytré děti do běžných škol.
Naše fenka je velmi chytrá.
Je to nejchytřejší člověk, s jakým jsem se kdy setkal.
2. (2. st. chytřejší)
svědčící o dobrém úsudku, důvtipu, rozumové vyspělosti • správně vytvořený nebo zvolený, rozumně provedený, promyšlený op. hloupý 2:
chytrý nápad
chytrá přihrávka
Obdivovala jsem jeho laskavý a chytrý humor.
Bylo to jedno z mnoha chytrých rozhodnutí, která za svůj dlouhý život udělal.
Šlo o nejchytřejší tah jeho kariéry.
3. technika
mající oproti standardním výrobkům technologicky vyspělé funkce a obvykle umožňující připojení k internetu:
chytrá televize / kamera
osvětlení ovládané chytrým telefonem
Platím chytrými hodinkami.
Chytré brýle umožňují uživatelům ovládat virtuální obsah zobrazovaný před nimi.
Chytrá zbraň umožní střelbu pouze oprávněným majitelům.
□ chytrá houba
parazitická houba napadající jiné houby, kvasinky a plísně, užívaná v přípravcích určených pro léčbu některých kožních onemocnění a v prostředcích proti plísním v domácnosti ap., mykol. Pythium oligandrum
□ chytré drogy
látky, které povzbudivě působí na duševní a tělesné funkce člověka a přitom nevyvolávají fyzickou závislost
◊ dělat chytrého / chytrýho ◊ hrát si na chytrého / chytrýho
dávat na odiv své znalosti a zkušenosti, chlubit se (často jen kusými nebo zdánlivými) vědomostmi • dávat nevyžádané rady, poučovat
◊ chytrá horákyně
důvtipný člověk schopný najít řešení na pomezí zdánlivě neslučitelných protikladů
◊ chytrému napověz, hloupého trkni / kopni
bystrý člověk porozumí pouhému náznaku, méně bystrý potřebuje jednoznačné informace
◊ chytrý jak(o) opice / liška
velmi chytrý • využívající svou inteligenci v neprospěch druhých, vychytralý, mazaný
◊ chytrý jak(o) rádio expresivní
vyjadřující se (mnohomluvně) k různým záležitostem, událostem ap. nebo udílející nevyžádané rady, zprav. bez dostatečných vlastních znalostí či schopností
◊ nebýt z něčeho (moc) chytrý
něco nechápat, nerozumět tomu, nevyznat se v tom
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[xɪtriː]
přídavné jméno
1. (2. st. chytřejší)
rychle a správně uvažující, rychle chápající, rozumově vyspělý, bystrý op. hloupý 1:
Byl to takový mlčenlivý, ale chytrý kluk.
Jsi chytrá a šikovná holka, to zvládneš.
Odborníci nedoporučují dávat extrémně chytré děti do běžných škol.
Naše fenka je velmi chytrá.
Je to nejchytřejší člověk, s jakým jsem se kdy setkal.
2. (2. st. chytřejší)
svědčící o dobrém úsudku, důvtipu, rozumové vyspělosti • správně vytvořený nebo zvolený, rozumně provedený, promyšlený op. hloupý 2:
chytrý nápad
chytrá přihrávka
Obdivovala jsem jeho laskavý a chytrý humor.
Bylo to jedno z mnoha chytrých rozhodnutí, která za svůj dlouhý život udělal.
Šlo o nejchytřejší tah jeho kariéry.
3. technika
mající oproti standardním výrobkům technologicky vyspělé funkce a obvykle umožňující připojení k internetu:
chytrá televize / kamera
osvětlení ovládané chytrým telefonem
Platím chytrými hodinkami.
Chytré brýle umožňují uživatelům ovládat virtuální obsah zobrazovaný před nimi.
Chytrá zbraň umožní střelbu pouze oprávněným majitelům.
□ chytrá houba
parazitická houba napadající jiné houby, kvasinky a plísně, užívaná v přípravcích určených pro léčbu některých kožních onemocnění a v prostředcích proti plísním v domácnosti ap., mykol. Pythium oligandrum
□ chytré drogy
látky, které povzbudivě působí na duševní a tělesné funkce člověka a přitom nevyvolávají fyzickou závislost
◊ dělat chytrého / chytrýho ◊ hrát si na chytrého / chytrýho
dávat na odiv své znalosti a zkušenosti, chlubit se (často jen kusými nebo zdánlivými) vědomostmi • dávat nevyžádané rady, poučovat
◊ chytrá horákyně
důvtipný člověk schopný najít řešení na pomezí zdánlivě neslučitelných protikladů
◊ chytrému napověz, hloupého trkni / kopni
bystrý člověk porozumí pouhému náznaku, méně bystrý potřebuje jednoznačné informace
◊ chytrý jak(o) opice / liška
velmi chytrý • využívající svou inteligenci v neprospěch druhých, vychytralý, mazaný
◊ chytrý jak(o) rádio expresivní
vyjadřující se (mnohomluvně) k různým záležitostem, událostem ap. nebo udílející nevyžádané rady, zprav. bez dostatečných vlastních znalostí či schopností
◊ nebýt z něčeho (moc) chytrý
něco nechápat, nerozumět tomu, nevyznat se v tom
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)