debl
[debl]
(2. j. deblu, debla, 4. j. debl, živ. debla, 6. j. deblu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨angl.⟩
profesní mluva:
sport
1.
disciplína některých míčových sportů, v níž nastupují dva hráči na jedné straně kurtu, čtyřhra • družstvo dvou hráčů v této disciplíně:
tenisový / volejbalový debl
mužský / ženský debl
turnaj ve smíšených deblech
vyhrát debla
získat grandslamový titul v deblu
Tenista hraje singl i debl.
2.
disciplína některých vodních sportů, v níž jedou dva závodníci v jedné lodi • dvoučlenná posádka lodě v této disciplíně:
finále deblů na 500 m
V deblu si domácí reprezentanti dojeli pro stříbro.
Na závodech kanoistů pojede singla i debla.
Zlato ze slalomářského mistrovství světa na divoké vodě jim vyfoukl francouzský debl.
jiné je → double I, dabl I
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[debl]
(2. j. deblu, debla, 4. j. debl, živ. debla, 6. j. deblu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨angl.⟩
profesní mluva:
sport
1.
disciplína některých míčových sportů, v níž nastupují dva hráči na jedné straně kurtu, čtyřhra • družstvo dvou hráčů v této disciplíně:
tenisový / volejbalový debl
mužský / ženský debl
turnaj ve smíšených deblech
vyhrát debla
získat grandslamový titul v deblu
Tenista hraje singl i debl.
2.
disciplína některých vodních sportů, v níž jedou dva závodníci v jedné lodi • dvoučlenná posádka lodě v této disciplíně:
finále deblů na 500 m
V deblu si domácí reprezentanti dojeli pro stříbro.
Na závodech kanoistů pojede singla i debla.
Zlato ze slalomářského mistrovství světa na divoké vodě jim vyfoukl francouzský debl.
jiné je → double I, dabl I
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)