debetní
[debetňiː]
přídavné jméno
finančnictví
1.
vztahující se k debetu 1 (zápornému zůstatku na účtu):
debetní zůstatek na bankovním účtu záporný
úročení debetních položek na účtu
Za nepovolené přečerpání účtu bude muset klient zaplatit debetní úrok. z dlužné částky na účtu
□ debetní účet finančnictví
1. záporný zůstatek na účtu, částka, kterou bance jeho majitel dluží
2. účet, na kterém je bankou povolené čerpání do záporného zůstatku (minusu)
syn. kontokorent
2.
vztahující se k debetu 2 (levé straně účtu):
Na debetní straně osobních daňových účtů se evidují předpisy a odpisy daní.
□ debetní karta finančnictví
platební karta umožňující výběr hotovosti z bankomatu, elektronickou platbu z bankovního účtu ap.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[debetňiː]
přídavné jméno
finančnictví
1.
vztahující se k debetu 1 (zápornému zůstatku na účtu):
debetní zůstatek na bankovním účtu záporný
úročení debetních položek na účtu
Za nepovolené přečerpání účtu bude muset klient zaplatit debetní úrok. z dlužné částky na účtu
□ debetní účet finančnictví
1. záporný zůstatek na účtu, částka, kterou bance jeho majitel dluží
2. účet, na kterém je bankou povolené čerpání do záporného zůstatku (minusu)
syn. kontokorent
2.
vztahující se k debetu 2 (levé straně účtu):
Na debetní straně osobních daňových účtů se evidují předpisy a odpisy daní.
□ debetní karta finančnictví
platební karta umožňující výběr hotovosti z bankomatu, elektronickou platbu z bankovního účtu ap.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)