Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
[blbno͡ut]
(3. j. blbne, rozk. (ne)blbni, čin. blbnul, blbl, podst. jm. blbnutí)
sloveso nedokonavé
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1. (kdo blbne z něj. příčiny; ~)
ztrácet normální duševní schopnosti, hloupnout:
Už z toho horka blbnu.
Po kořalce se blbne.
Po odchodu do důchodu jsem zjistil, že pomalu blbnu, a měl bych proti tomu něco dělat.
2. (kdo blbne s čím; ~)
chovat se, jednat nerozumně, nerozvážně:
Začala hubnout, až když přestala blbnout s dietami.
V pubertě u něj nastal zlom, začal blbnout a chodil za školu.
Neblbni, všechno se dá řešit v klidu.
3. (kdo blbne s kým; ~)
divoce, rozpustile se bavit, dovádět:
blbnout s dětmi
Šli se spolužáky blbnout do bazénu.
Seď a neblbni.
Když se děti nudí, začínají blbnout.
podst. jm. Baví ho sport a blbnutí s kamarády.
4. (co blbne ~; komu)
špatně, nespolehlivě fungovat:
Nějak blbne počítač.
Blbne mi zvuk u rádia.
Stará televize už blbne.
5. (kdo, co blbne koho4)
vyvolávat v někom mylné, nepravdivé představy, záměrně uvádět v omyl, obelhávat, klamat:
Proč to vykládá, vždyť jenom blbne lidi.
◊ blbnout na kvadrát / nakvadrát kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dělat hloupé a trapné chyby • dělat řadu hloupostí, nesmyslů, omylů:
Daří se nám příliš dobře a začínáme z toho blbnout na kvadrát.
Když je něco zadarmo, tak lidi blbnou nakvadrát.
→ doklady v korpusu
◊ blbnout někomu hlavu kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1. vyvolávat v někom zmatek a mylné, nesmyslné názory a postoje • záměrně někoho plést, mást:
Vymýšlí si, lidem lže a blbne jim hlavu.
Nevěří kartářkám, protože jen lidem blbnou hlavy.
Tohle nečti, to ti jenom blbne hlavu.
2. vyvolávat v někom (falešné) milostné naděje a milostný zmatek, svádět někoho:
Blbnout mladým holkám hlavu, na to ho užije.
→ doklady v korpusu
dokonavé k 1, 5 → zblbnout 1, 2
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
