blbina
[blbɪna]
(2. j. -ny)
podstatné jméno rodu ženského
kolokviální
blbovina
[blbovɪna]
(2. j. -ny)
podstatné jméno rodu ženského
kolokviální
1.
něco nerozumného, nesmyslného, nerozumný čin, nápad syn. blbost 2, hloupost, pitomost:
klukovské blbiny
Děti dělají blbiny.
Možná je to blbovina, ale já si za tím stojím.
Kouká se v televizi na samé blbiny.
Pohádali se kvůli úplné blbině. drobnosti
2.
nepotřebná, zbytečná věc syn. blbost 3, hloupost:
Ty blbiny nám jen zabírají místo v domácnosti.
Nebudu ti kupovat žádné blboviny.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[blbɪna]
(2. j. -ny)
podstatné jméno rodu ženského
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
blbovina
[blbovɪna]
(2. j. -ny)
podstatné jméno rodu ženského
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1.
něco nerozumného, nesmyslného, nerozumný čin, nápad syn. blbost 2, hloupost, pitomost:
klukovské blbiny
Děti dělají blbiny.
Možná je to blbovina, ale já si za tím stojím.
Kouká se v televizi na samé blbiny.
Pohádali se kvůli úplné blbině. drobnosti
2.
nepotřebná, zbytečná věc syn. blbost 3, hloupost:
Ty blbiny nám jen zabírají místo v domácnosti.
Nebudu ti kupovat žádné blboviny.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)