debetní
[debetňiː]
přídavné jméno
finančnictví
1.
vztahující se k debetu 1 (zápornému zůstatku na účtu):
debetní zůstatek na bankovním účtu záporný
úročení debetních položek na účtu
Za nepovolené přečerpání účtu bude muset klient zaplatit debetní úrok. z dlužné částky na účtu
□ debetní účet finančnictví
1. záporný zůstatek na účtu, částka, kterou bance jeho majitel dluží
2. účet, na kterém je bankou povolené čerpání do záporného zůstatku (minusu)
syn. kontokorent
→ doklady v korpusu
2.
vztahující se k debetu 2 (levé straně účtu):
Na debetní straně osobních daňových účtů se evidují předpisy a odpisy daní.
□ debetní karta finančnictví
platební karta umožňující výběr hotovosti z bankomatu, elektronickou platbu z bankovního účtu ap.
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[debetňiː]
přídavné jméno
finančnictví
1.
vztahující se k debetu 1 (zápornému zůstatku na účtu):
debetní zůstatek na bankovním účtu záporný
úročení debetních položek na účtu
Za nepovolené přečerpání účtu bude muset klient zaplatit debetní úrok. z dlužné částky na účtu
□ debetní účet finančnictví
1. záporný zůstatek na účtu, částka, kterou bance jeho majitel dluží
2. účet, na kterém je bankou povolené čerpání do záporného zůstatku (minusu)
syn. kontokorent
→ doklady v korpusu
2.
vztahující se k debetu 2 (levé straně účtu):
Na debetní straně osobních daňových účtů se evidují předpisy a odpisy daní.
□ debetní karta finančnictví
platební karta umožňující výběr hotovosti z bankomatu, elektronickou platbu z bankovního účtu ap.
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)