dát si
[daːt sɪ]
(3. j. dá si, rozk. dej si, čin. dal si, podst. jm. dání (si), záporný infinitiv nedat si)
sloveso dokonavé
1. (kdo si dá co {k čemu; na co})
dopřát si jídlo, pití ap., sníst, vypít:
dát si snídani / večeři / svačinu
dát si čaj / pivo / panáka
K obědu si dám rybu.
Dáte si ještě skleničku?
2. (kdo si dá INF)
zajistit si vykonání nějaké činnosti:
dát si opravit auto
dát si zarámovat obraz
dát si vyšetřit zrak
Dala jsem si vyčistit kabát.
3. kolokv. vyš.
domluvit si schůzku ap.:
dát si sraz v hospodě
Dali jsme si rande v kavárně.
4. (kdo si dá co {s čím})
věnovat něčemu zvláštní pozornost, úsilí:
Dal jsem si velkou práci s rozvržením obrazů.
Nikdo si nedal námahu, aby přečetl dopis do konce.
Do nového roku si dal předsevzetí, že zhubne.
5. kolokv. vyš.
vykonat nějakou činnost:
dát si sprchu osprchovat se
dát si vanu vykoupat se
dát si partičku šachu zahrát si
dát si budíka nařídit
Dáme si závod, kdo bude dřív dole.
◊ dal bych si pár facek kolokv. vyš.
udělal jsem něco nevhodného a velmi mě to mrzí
◊ (dát si) bacha na pusu / jazyk / hubu kolokv. expr.
dát si při hovoru s někým pozor, být opatrný, nevyjádřit se (příliš) otevřeně
◊ dát si do nosu expr.
◊ kolokv. vyš.
dopřát si velké množství jídla, alkoholických nápojů ap.
◊ dát si do těla expr.
věnovat se fyzicky namáhavé aktivitě, krajně se unavit
◊ dát si dvacet kolokv. vyš.
◊ kolokv. expr.
krátce se prospat, zdřímnout si
◊ dát si jedna a jedna dohromady ◊ dát si dohromady jedna a jedna ◊ dát si dvě a dvě dohromady ◊ dát si dohromady dvě a dvě
domyslet si něco, co nebylo výslovně řečeno, uvedeno, dovtípit se
◊ dát si na něčem / s něčím záležet
věnovat něčemu velkou péči, pozornost, úsilí ap., udělat to co nejlépe
◊ dát si na někoho / něco (velkého) bacha / majzla kolokv. expr.
být opatrný, ostražitý, chovat se obezřetně, náležitě
◊ dát si něco / někoho do štítu
1. stanovit si nějaké heslo, zásadu ap. a řídit se tím
2. pojmenovat organizaci, spolek ap. podle něčeho, někoho
◊ dát si (něco / to) dohromady
uvědomit si souvislosti a pochopit něco
◊ dát si něco do vínku
1. vytknout si něco jako svůj hlavní zájem, předmět činnosti
2. učinit nějakou zásadu, výrok ap. svým oficiálním symbolem (jako vyjádření zastávaných hodnot)
◊ dát si oraz / voraz kolokv. expr.
na určitou dobu se přestat věnovat nějaké činnosti, odpočinout si
◊ dát si pohov kolokv. vyš.
polevit v činnosti, odpočinout si
◊ dát si repete kolokv. vyš.
zopakovat si nějakou činnost, akci ap., udělat to ještě jednou
◊ dát si říct
nechat se přesvědčit k upuštění od svého záměru, činnosti ap., poslechnout někoho
◊ dát si (s něčím) načas / na čas
dělat něco (nepřiměřeně) dlouho, nepospíchat, nespěchat s něčím, odsunout splnění něčeho
◊ nedat si něco za rámeček / klobouk expr.
stydět se za něco, nechlubit se tím
ned. k 1–5 → dávat si 1–5
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[daːt sɪ]
(3. j. dá si, rozk. dej si, čin. dal si, podst. jm. dání (si), záporný infinitiv nedat si)
sloveso dokonavé
1. (kdo si dá co {k čemu; na co})
dopřát si jídlo, pití ap., sníst, vypít:
dát si snídani / večeři / svačinu
dát si čaj / pivo / panáka
K obědu si dám rybu.
Dáte si ještě skleničku?
2. (kdo si dá INF)
zajistit si vykonání nějaké činnosti:
dát si opravit auto
dát si zarámovat obraz
dát si vyšetřit zrak
Dala jsem si vyčistit kabát.
3. kolokv. vyš.
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo si dá co {kde})Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
domluvit si schůzku ap.:
dát si sraz v hospodě
Dali jsme si rande v kavárně.
4. (kdo si dá co {s čím})
věnovat něčemu zvláštní pozornost, úsilí:
Dal jsem si velkou práci s rozvržením obrazů.
Nikdo si nedal námahu, aby přečetl dopis do konce.
Do nového roku si dal předsevzetí, že zhubne.
5. kolokv. vyš.
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo si dá co)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
vykonat nějakou činnost:
dát si sprchu osprchovat se
dát si vanu vykoupat se
dát si partičku šachu zahrát si
dát si budíka nařídit
Dáme si závod, kdo bude dřív dole.
◊ dal bych si pár facek kolokv. vyš.
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expr. Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
udělal jsem něco nevhodného a velmi mě to mrzí
◊ (dát si) bacha na pusu / jazyk / hubu kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dát si při hovoru s někým pozor, být opatrný, nevyjádřit se (příliš) otevřeně
◊ dát si do nosu expr.
◊ kolokv. vyš.
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expr. dát si do trumpety Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dopřát si velké množství jídla, alkoholických nápojů ap.
◊ dát si do těla expr.
věnovat se fyzicky namáhavé aktivitě, krajně se unavit
◊ dát si dvacet kolokv. vyš.
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expr.Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
◊ kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dát si šlofíka Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
krátce se prospat, zdřímnout si
◊ dát si jedna a jedna dohromady ◊ dát si dohromady jedna a jedna ◊ dát si dvě a dvě dohromady ◊ dát si dohromady dvě a dvě
domyslet si něco, co nebylo výslovně řečeno, uvedeno, dovtípit se
◊ dát si na něčem / s něčím záležet
věnovat něčemu velkou péči, pozornost, úsilí ap., udělat to co nejlépe
◊ dát si na někoho / něco (velkého) bacha / majzla kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
být opatrný, ostražitý, chovat se obezřetně, náležitě
◊ dát si něco / někoho do štítu
1. stanovit si nějaké heslo, zásadu ap. a řídit se tím
2. pojmenovat organizaci, spolek ap. podle něčeho, někoho
◊ dát si (něco / to) dohromady
uvědomit si souvislosti a pochopit něco
◊ dát si něco do vínku
1. vytknout si něco jako svůj hlavní zájem, předmět činnosti
2. učinit nějakou zásadu, výrok ap. svým oficiálním symbolem (jako vyjádření zastávaných hodnot)
◊ dát si oraz / voraz kolokv. expr.
?kolokviální expresivní
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální expresivní označujeme kolokviální slova a významy, které nesou expresivní příznak.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
na určitou dobu se přestat věnovat nějaké činnosti, odpočinout si
◊ dát si pohov kolokv. vyš.
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
polevit v činnosti, odpočinout si
◊ dát si repete kolokv. vyš.
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
zopakovat si nějakou činnost, akci ap., udělat to ještě jednou
◊ dát si říct
nechat se přesvědčit k upuštění od svého záměru, činnosti ap., poslechnout někoho
◊ dát si (s něčím) načas / na čas
dělat něco (nepřiměřeně) dlouho, nepospíchat, nespěchat s něčím, odsunout splnění něčeho
◊ nedat si něco za rámeček / klobouk expr.
stydět se za něco, nechlubit se tím
ned. k 1–5 → dávat si 1–5
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)