dílna
[ďiːlna]
(2. j. dílny, 2. mn. dílen)
podstatné jméno rodu ženského
1.
místnost nebo soubor místností zařízených pro výrobní, opravárenskou, řemeslnou aj. činnost:
truhlářská / krejčovská / hrnčířská dílna
opravárenská / montážní dílna
dílna na výrobu svíček / nábytku / hraček
Nové zvony odlili ve zvonařské dílně.
Vedle garáží máme dílnu na drobné opravy.
□ chráněná (pracovní) dílna
pracoviště pro osoby se zdravotním postižením, které zvyšuje jejich sociální sebevědomí a samostatnost
2.
organizovaná, prakticky zaměřená vzdělávací akce, školení, workshop pro veřejnost, začínající umělce ap.:
výtvarné / divadelní / řemeslné dílny pro veřejnost
pořádat vánoční / velikonoční dílny pro děti
účastnit se fotografické dílny
V tvůrčích dílnách si můžete vyzkoušet různé řemeslné postupy a techniky.
Účastníci uměleckých dílen pracovali na svých projektech.
3.
tvůrčí, myšlenkové prostředí, v němž vznikají nějaké nové podněty, návrhy ap.:
písničky z dílny Osvobozeného divadla
komentované právní předpisy z autorské dílny předních odborníků
Důvody ke znepokojení vyvolává tvůrčí dílna ministerstva, která náhle překvapuje jedním absurdním nápadem za druhým.
4. mn. dílny
vyučovací předmět na základní škole zaměřený na praktické manuální, zejména technické dovednosti:
Na místní základní škole vyučoval dílny.
Žáci od šesté po devátou třídu měli každý týden dvě hodiny dílen.
► dílnička
[ďiːlňɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
1.
Pracuje v malé, dobře vybavené dílničce.
Z původní malé dílničky vyrostl obří výrobní areál.
2.
Pravidelně dochází do výtvarné dílničky.
Děti si v tvořivých dílničkách mohly vyrobit vánoční dárek pro své blízké.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ďiːlna]
(2. j. dílny, 2. mn. dílen)
podstatné jméno rodu ženského
1.
místnost nebo soubor místností zařízených pro výrobní, opravárenskou, řemeslnou aj. činnost:
truhlářská / krejčovská / hrnčířská dílna
opravárenská / montážní dílna
dílna na výrobu svíček / nábytku / hraček
Nové zvony odlili ve zvonařské dílně.
Vedle garáží máme dílnu na drobné opravy.
□ chráněná (pracovní) dílna
pracoviště pro osoby se zdravotním postižením, které zvyšuje jejich sociální sebevědomí a samostatnost
2.
organizovaná, prakticky zaměřená vzdělávací akce, školení, workshop pro veřejnost, začínající umělce ap.:
výtvarné / divadelní / řemeslné dílny pro veřejnost
pořádat vánoční / velikonoční dílny pro děti
účastnit se fotografické dílny
V tvůrčích dílnách si můžete vyzkoušet různé řemeslné postupy a techniky.
Účastníci uměleckých dílen pracovali na svých projektech.
3.
tvůrčí, myšlenkové prostředí, v němž vznikají nějaké nové podněty, návrhy ap.:
písničky z dílny Osvobozeného divadla
komentované právní předpisy z autorské dílny předních odborníků
Důvody ke znepokojení vyvolává tvůrčí dílna ministerstva, která náhle překvapuje jedním absurdním nápadem za druhým.
4. mn. dílny
vyučovací předmět na základní škole zaměřený na praktické manuální, zejména technické dovednosti:
Na místní základní škole vyučoval dílny.
Žáci od šesté po devátou třídu měli každý týden dvě hodiny dílen.
► dílnička
[ďiːlňɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
1.
Pracuje v malé, dobře vybavené dílničce.
Z původní malé dílničky vyrostl obří výrobní areál.
2.
Pravidelně dochází do výtvarné dílničky.
Děti si v tvořivých dílničkách mohly vyrobit vánoční dárek pro své blízké.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)