dětský
[ďetskiː]
přídavné jméno
1.
vztahující se k dítěti 1 (nedospělému člověku v období dětství), dětem • vyskytující se u dítěte:
dětský pláč
dětská fantazie
výstava dětských kreseb
vystoupení dětského pěveckého sboru
Je velmi důležité, aby lidé už od dětského věku četli. dětství
Mým dětským snem bylo stát se letuškou.
Cestování s malými dětmi lékaři doporučují až v době, kdy mají splněna všechna očkování proti dětským nemocem. (i fraz.) pediatrickým
□ dětská obrna medicína
infekční virové onemocnění projevující se horečkou, bolestmi hlavy, ztuhlostí šíje, končetin ap. až následným ochrnutím nejčastěji dolních končetin
→ doklady v korpusu
2.
určený pro dítě 1 (nedospělého člověka v období dětství), děti:
dětské hřiště
dětské hračky / knihy
dětský pokoj
děti z dětského domova
letní dětský tábor
primář dětského oddělení
Mateřské centrum pořádá burzu dětského oblečení.
Ordinací dětského lékaře projde denně až sedmdesát nemocných dětí. pediatra
□ dětský den
akce s programem pro děti
→ doklady v korpusu
3. (2. st. dětštější)
charakteristický pro dítě 1 (nedospělého člověka v období dětství):
Měla příliš dětský obličej.
Objímal jsem ho svýma dětskýma rukama.
Někdo je na svůj věk dětštější, než by měl být.
◊ dětské nemoci
(začátečnické) chyby, popř. potíže způsobené nedostatkem zkušeností v určité oblasti, činnosti ap.
→ doklady v korpusu
◊ odrůst dětským střevíčkům ◊ vyrůst / vyrůstat z dětských střevíčků
změnit, měnit své zájmy a názory a získat, získávat zkušenosti, znalosti, popř. moudrost, dospět, dospívat
→ doklady v korpusu
◊ vrátit se / vracet se do dětských let
vzpomínat a připomínat si na chvíli zážitky, pocity ap. ze svého dětství
→ doklady v korpusu
◊ vyrůst z (dětských) plenek
(o nějakém vynálezu, oblasti lidské činnosti ap.) ztratit své původní nedostatky, chyby a zdokonalit se, dozrát
→ doklady v korpusu
→ po dětsku
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ďetskiː]
přídavné jméno
1.
vztahující se k dítěti 1 (nedospělému člověku v období dětství), dětem • vyskytující se u dítěte:
dětský pláč
dětská fantazie
výstava dětských kreseb
vystoupení dětského pěveckého sboru
Je velmi důležité, aby lidé už od dětského věku četli. dětství
Mým dětským snem bylo stát se letuškou.
Cestování s malými dětmi lékaři doporučují až v době, kdy mají splněna všechna očkování proti dětským nemocem. (i fraz.) pediatrickým
□ dětská obrna medicína
infekční virové onemocnění projevující se horečkou, bolestmi hlavy, ztuhlostí šíje, končetin ap. až následným ochrnutím nejčastěji dolních končetin
→ doklady v korpusu
2.
určený pro dítě 1 (nedospělého člověka v období dětství), děti:
dětské hřiště
dětské hračky / knihy
dětský pokoj
děti z dětského domova
letní dětský tábor
primář dětského oddělení
Mateřské centrum pořádá burzu dětského oblečení.
Ordinací dětského lékaře projde denně až sedmdesát nemocných dětí. pediatra
□ dětský den
akce s programem pro děti
→ doklady v korpusu
3. (2. st. dětštější)
charakteristický pro dítě 1 (nedospělého člověka v období dětství):
Měla příliš dětský obličej.
Objímal jsem ho svýma dětskýma rukama.
Někdo je na svůj věk dětštější, než by měl být.
◊ dětské nemoci
(začátečnické) chyby, popř. potíže způsobené nedostatkem zkušeností v určité oblasti, činnosti ap.
→ doklady v korpusu
◊ odrůst dětským střevíčkům ◊ vyrůst / vyrůstat z dětských střevíčků
změnit, měnit své zájmy a názory a získat, získávat zkušenosti, znalosti, popř. moudrost, dospět, dospívat
→ doklady v korpusu
◊ vrátit se / vracet se do dětských let
vzpomínat a připomínat si na chvíli zážitky, pocity ap. ze svého dětství
→ doklady v korpusu
◊ vyrůst z (dětských) plenek
(o nějakém vynálezu, oblasti lidské činnosti ap.) ztratit své původní nedostatky, chyby a zdokonalit se, dozrát
→ doklady v korpusu
→ po dětsku
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)