dělostřelectvo
[ďelostř̥electvo]
(2. j. -tva, 6. j. -tvu, 2. mn. -tev)
podstatné jméno rodu středního
dělostřelecké útvary, jednotky:
lehké / těžké dělostřelectvo
pluk polního dělostřelectva
sloužit u protiletadlového dělostřelectva
ocitnout se pod palbou dělostřelectva
Dělostřelectvo ostřelovalo obytné čtvrti.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ďelostř̥electvo]
(2. j. -tva, 6. j. -tvu, 2. mn. -tev)
podstatné jméno rodu středního
dělostřelecké útvary, jednotky:
lehké / těžké dělostřelectvo
pluk polního dělostřelectva
sloužit u protiletadlového dělostřelectva
ocitnout se pod palbou dělostřelectva
Dělostřelectvo ostřelovalo obytné čtvrti.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)