důstojenství
[duːstojenstviː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
kniž.
1.
morální hodnota, význam • přiměřenost situaci, vážnost, důstojnost:
lidské důstojenství
Celý koncert se nesl v duchu velkého důstojenství.
2.
úřad nebo funkce ve společnosti spojená s významným postavením:
královské důstojenství
Albrecht měl důstojenství vysokého církevního hodnostáře.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[duːstojenstviː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
kniž.
1.
morální hodnota, význam • přiměřenost situaci, vážnost, důstojnost:
lidské důstojenství
Celý koncert se nesl v duchu velkého důstojenství.
2.
úřad nebo funkce ve společnosti spojená s významným postavením:
královské důstojenství
Albrecht měl důstojenství vysokého církevního hodnostáře.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)