dívka
[ďiːfka], 2. mn. [ďiːvek]
(2. j. dívky, 2. mn. dívek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
nedospělá žena, děvče:
krásná / půvabná dívka
nezletilá dívka
knihy pro dívky
móda určená dívkám
hledat / potkat dívku svých snů
V metru proti mně seděla sympatická dívka.
Útočníci přepadli sedmnáctiletou dívku.
2.
mladá žena v partnerském, milostném vztahu k někomu, děvče syn. přítelkyně:
Políbil svou dívku na tvář.
Závidím své dívce její energii.
Chlapce opustila jeho dívka.
Zasnoubila se se svou dívkou.
3. množné dívky, profesní mluva: sport
tým mladých sportovkyň:
Mezistátní střetnutí reprezentací vyhrály naše dívky.
První set přinesl vyrovnaný volejbal a dívky měly výhodu setbolu.
Dívky hrály jako o život, bojovaly o každý míč.
◊ lehká dívka kolokviální vyšší
(mladší) žena provozující prostituci, prostitutka
► dívenka
[ďiːveŋka]
(2. j. -nky, 2. mn. -nek)
podstatné jméno rodu ženského
syn. děvenka 2:
roztomilá dívenka s kudrnatými vlásky
Dívenka utrpěla jen lehká zranění.
Čtrnáctiletá dívenka se stala miláčkem davů.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ďiːfka], 2. mn. [ďiːvek]
(2. j. dívky, 2. mn. dívek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
nedospělá žena, děvče:
krásná / půvabná dívka
nezletilá dívka
knihy pro dívky
móda určená dívkám
hledat / potkat dívku svých snů
V metru proti mně seděla sympatická dívka.
Útočníci přepadli sedmnáctiletou dívku.
2.
mladá žena v partnerském, milostném vztahu k někomu, děvče syn. přítelkyně:
Políbil svou dívku na tvář.
Závidím své dívce její energii.
Chlapce opustila jeho dívka.
Zasnoubila se se svou dívkou.
3. množné dívky, profesní mluva: sport
tým mladých sportovkyň:
Mezistátní střetnutí reprezentací vyhrály naše dívky.
První set přinesl vyrovnaný volejbal a dívky měly výhodu setbolu.
Dívky hrály jako o život, bojovaly o každý míč.
◊ lehká dívka kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(mladší) žena provozující prostituci, prostitutka
► dívenka
[ďiːveŋka]
(2. j. -nky, 2. mn. -nek)
podstatné jméno rodu ženského
syn. děvenka 2:
roztomilá dívenka s kudrnatými vlásky
Dívenka utrpěla jen lehká zranění.
Čtrnáctiletá dívenka se stala miláčkem davů.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)